Pozitivní myšlení a pozitivní energie

šipka Zvolte si svou skutečnost

šipka Zbavte se psychologického času

šipka Čtyři dohody

šipka Zhmotněte své představy

šipka Pamatuj - bohatství mudrců

šipka O sebeovládání

šipka Smíření

šipka Děti se naučí

šipka Desatero života

šipka Morální kodex života

šipka 10 prostých pravidel života

šipka 10 kroků k sebelásce

šipka Zákon lásky

šipka 10 kroků k vytouženému cíli 

šipka Andělské léčení srdce

šipka Jak propustit bolest

šipka Pozitivní energie, životní cíl

šipka Vymažte ze svého vědomí pocity viny

šipka Pozitivní myšlení v průběhu dne

šipka Dvanáct základních lekcí života

 

 

linka

Zvolte si svou skutečnost

Pro váš duchovní růst je důležité, abyste si uvědomili, že vytváříte svou vlastní realitu. K nejdůležitějšímu zlomu na vaší cestě růstu dojde, až se rozhodnete převzít zodpovědnost za vše, co se vám stane. Jakmile přijmete fakt, že si můžete stvořit takový život, jaký chcete (i když zatím nevíte jak), stanete se spolu s vaším vyšším já kapitánem „své lodi".

Vy sami jste zdrojem, tvůrcem svého života. Vy jste tím, kdo dosahuje výšin, duchovně roste, a spojuje se se svým vyšším já. Vy sami si tvoříte svou realitu pomocí svých myšlenek, emocí, pře­svědčení a záměrů, které pak ovlivňují vaše vibrace a tím i typ lidí, předmětů, událostí a okolností, jež si do života přitahujete. Vaše emoce a záměry určují, jak rychle získáte to, nač myslíte. Vše, co ve svém životě máte, pochází z vašich myšlenek nebo pocitů, pro­tože váš vnitřní svět myšlenek a citů tvoří podobu vašeho vněj­šího světa událostí, věcí a vztahů. A protože svou realitu si tvoříte sami, můžete ji mít takovou, jakou chcete.

Mezi vašimi myšlenkami a jejich projevením se ve vaší realitě existuje časový posun, a proto si někteří zatím neuvědomili, že to, co zažívají, si sami tvoří. A přesto můžete zpětně vystopovat myšlenku, představu, přesvědčení, emoci nebo záměr, který lidé ve svém životě měli a který vedl k jejich dnešním zkušenostem a zážitkům ve hmotě. Každé rozhodnutí a volba, kterou uděláte, formuje vaši realitu.

Rozšiřování víry, že tvoříte svou realitu, je jednou z nejvýznamnějších změn, k nimž právě dochází.

Až donedávna byla většina lidí přesvědčena, že jsou vydáni napospas nesmírným, nekontrolovatelným silám. Mnoho vašich kulturních a sociálních struktur bylo vytvořeno právě na ochranu před těmito silami. Myšlenka, že si sami tvoříte svou realitu, pro­chází teď myslí miliónů lidí. Všichni, kdo hledají a probouzejí se do svého vyššího já, si postupně uvědomují, že vlastně tvoří svou realitu. Toto poznání sdílejí ve snech a ve svých vyšších já.

Vaše pozitivní myšlenky a víra mohou prospět i ostatním lidem. Věříte, že vytváříte svou realitu? Vaše telepatické vysílání se šíří dál, do světa. Berete zodpovědnost za svůj život? Myšlenky, že si tvoříte svou realitu, pomáhají ostatním, aby dospěli ke stejnému poznání a převzali vládu nad svým vlastním životem. Vaše víra a pozitivní obrazy vstupují do kolektivní zásobárny vědomí a zpří­stupňují se všem ostatním lidem, aby se na ně mohli napojit.

Myšlenky, které společně sdílejí masy lidí, jsou významné pro to, jak se bude „točit" váš svět. Až začne stále více lidí chápat, že si sami tvoříte svou vlastní realitu, dojde ve vaší společnosti k mnoha významným změnám. Pochopení, že způsob vašeho myšlení ovlivňuje svět, který kolem sebe prožíváte, změní v mnoha směrech vaši společnost k pozitivnímu.

Výsledky skutečnosti, že lidé převzali zodpovědnost za své životy, se teprve začínají projevovat. Víra v to, že si sami vytváříte každou zkušenost jako příležitost k růstu, změní váš právní systém, vládu, vaše školy a dokonce i výrobky, které lidé vyrábějí.

Až lidé poznají, ze si mohou stvořit to, co chtějí, a až se naučí, jak na to, pocítí větší sílu a vládu nad svým životem. Až se naučí více o principech tvoření reality, začnou žít životy v ros­toucí hojnosti, lásce a duchovním růstu. Lidé musí nejdříve uvě­řit, že mají schopnost změnit k lepšímu svou realitu, a pak uvěří, že mohou také pomoci změnit k lepšímu celý svět.

Máte možnost vybrat si život v takové realitě, kde budete mít cistě životní prostředí a lidé budou žít v míru.

 Lidstvo má mnoho pravděpodobných možností, jaká bude jeho budoucnost. V jedné z nich lidé přijmou odpovědnost za životní prostředí, budou žít společně v míru, vážit si Země i jeden druhého. Začnete-li si představovat svět, který je čím dál krásnější a čistší, prožívaný lidmi, kteří se rozhodli chovat se k sobě lásky­plněji, začnete se pohybovat směrem k pravděpodobnému ves­míru, kde se toto děje. Soustředíte-li se na báječné, kladné aspekty světa a uvidíte v každém krásu a lásku, začnete vibrovat s pozitivnější realitou a posunete se k ní.

Máte před sebou mnoho variant reality, v níž můžete žít. Žijete ve věku příležitosti a volby. Pomyslete na možnost volby třeba před dvěma sty lety a srovnejte ji se všemi možnostmi, které máte k dispozici dnes. Nové reality a příležitosti, které dnes máte, se otevírají teprve teď. Před padesáti lety na Zemi vůbec neexistovaly. Například volba být leteckým inženýrem, pracovat s počítači nebo práce v televizi neexistovala ani jako možnost. Najdete milióny realit, z nichž si dnes můžete vybírat. Můžete žít primitivním životem oproštěným od moderní techniky, nebo životem plným telekomunikací, aut, počítačů a cestování.

Představíte-li si světový mír, příznivé globální klima a stabilní ekonomiku, ponesete se směrem k realitě, která odpovídá vašim obrazům. Díky představování si světa, v němž byste chtěli žít, se můžete stát součástí možné reality, která bude odpovídat vašim představám. Se svými představami života se možná nesetkáte v globálním měřítku, ale zjistíte, že váš svět je naplněný mírem, vaše osobní ekonomika je stabilní a že žijete v místě s příznivým podnebím.

Až si začnete poprvé „malovat" pravděpodobný vesmír, v němž byste chtěli žít — třeba jako svět míru, lásky, čistého vzdu­chu — vaše podmínky se začnou měnit, takže vám uskutečnění vašich představ bude připadat čím dál uvěřitelnější. Nejde o to, že byste se jednoho krásného dne probudili a vše bylo jiné. Změníte-li však dostatečně své vnitřní obrazy a uvěříte, že se mohou uskutečnit, ocitnete se postupně v pravděpodobném vesmíru, který jste si představovali.

Existují pravděpodobné reality, v nichž dojde ve vaší oblasti k zemětřesením nebo k jiným změnám, a pravděpodobné reality, v nichž k ničemu takovému nedojde. Když se senzitivní lidé dívají do budoucnosti, vidí různé varianty vývoje, záleží jen na tom, na co se soustředí. Jejich předpovědi mohou být pravdivé pro ty, kteří vibrují v souladu s jejich vizemi, a nepravdivé pro ty, kdo mají vibrace jiné.

Pokud se neustále bojíte různých neštěstí nebo zemětřesení, může se vám stát, že opravdu prožijete pravděpodobnou realitu, ve které k tomu dojde. I kdyby k tomu nedošlo v globálním měřítku, vy budete přitahováni do těch míst na Zemi, která pro­cházejí dramatickými změnami. Můžete začít vibrovat s realitou, v níž chcete žít. Představujte si ty nejlepší podmínky, jaké doká­žete. Nevzdávejte nic předem a raději si představujte, jak se věci vyvíjejí stále k lepšímu. Přistihnete-li se, jak si děláte starosti s životním prostředím, počasím, zemskými pohyby nebo s jinými událostmi širšího dopadu, představte si, jak se vše obrací k lep­šímu.

Myslete na Zemi, jak se stává krásnější, a věřte, že je možné žít v místě, kde je čistý vzduch a zdravé prostředí. Tím to vše stvoříte jako pravdu ve vaší realitě. Budete vytvářet pozitivní vizi, která se stane telepaticky přístupná všem ostatním. Až bude mít pozitivní vizi dost lidí, pak se tato vize stane skutečností, protože vaše myšlenky a záměry tvoří vaši realitu.

Můžete si vytvořit život, jaký chcete, Máte neomezené možností

Můžete si vytvořit osobní realitu, jakou budete chtít. Těsně před usnutím jste ve stavu, kdy máte velkou sílu tvořit novou rea­litu. Pomyslete na nadcházející den. Představte si svůj ideální den a vnímejte, jak se probouzíte plní energie. Tyto myšlenky se vydají do budoucnosti a setkají se s vámi příští den. Odvažte se a představte si, že máte ještě větší hojnost, než v minulosti, že máte více energie, dobré pocity, čistotu a soustředěnost, více lásky k sobě a soucitu s ostatními. Až zvládnete tvoření svého ide­álního dne, začněte si vizualizovat ještě velkolepější věci. Dop­řejte si denní snění a fantazírování, prociťujte radost a dobré pocity, které budete mít, až vytvoříte takovou skutečnost, kterou chcete. Pouhých pět minutek tři až pětkrát týdně může vyvolat enormní změny v realitě, kterou prožíváte.

Můžete se rozhodnout žít v realitě, v níž vaši milovaní reali­zují celý svůj potenciál a jsou vším, čím být mohou. S touto reali­tou můžete začít rezonovat tak, že je budete milovat a přijímat je takové, jací jsou, a zároveň na ně budete myslet jako na lidi, kteří rostou a uplatňují svůj potenciál. Když si představujete, jak vás lidé zklamou a nepomáhají vám, nebo jste z nich rozčarovaní, budou vaše vibrace přitahovat pravděpodobnou realitu, v níž k tomu dojde. To ovšem neznamená, že můžete lidi přimět, aby se chovali, jak si vy přejete. Vaše konkrétní představy o jejich poslání a životě se mohou od jejich reality nakonec lišit. Ve ves­míru, v němž jsou vaši milovaní šťastní a rozvíjejí se, budete žít, když si budete představovat vize, že tomu tak je, a otevřete se pře­kvapením.

Až si vytvoříte vizi reality, kterou chcete prožívat, neobviňujte se za to, že jste tam, kde teď jste. Naopak, tleskejte každému náznaku, že nová skutečnost, kterou jste si vybrali, přichází do vašeho života. Od chvíle, kdy jste si poprvé začali představovat, co chcete, uplyne obvykle nějaký čas, než se vize změní z energie do formy a objeví se ve vašem životě. Musí urazit cestu z vyšších dimenzí Univerzální mysli do vaší fyzické reality. Postupem času budete stále více zažívat výsledky vašeho nového, neomezeného myšlení.

Svou realitu můžete změnit tím že změníte svou minulost

Další cestou, jak změnit svou současnou skutečnost a stvořit ji takovou, jakou ji chcete mít, je přepsat svou minulost. Vše, co dnes máte, je výsledkem volby nebo rozhodnutí, které jste někdy udělali. Pokaždé, když uděláte nějaké závažné rozhodnutí, rozho­dujete, jakou budoucnost si vytvoříte. Opustíte například své zaměstnání a začnete něco studovat. To vám připraví jinou budoucnost, než kdybyste v práci pokračovali a na žádnou školu nešli.

Pokud změníte svou minulost ve své mysli, změníte vibrace a začnete k sobě přitahovat novou budoucnost. Chcete-li se těšit hojnosti, vytvořte si obraz minulosti, v níž jste hojností oplývali. Chcete-li být chytřejší, kreativnější, zručnější, disciplinovanější nebo milovanější, představte si minulost, v níž tomu tak bylo. Nezáleží na tom, zda taková byla vaše „skutečná" minulost, vaše podvědomí nepozná rozdíl. Přitáhne k vám takové okolnosti, které budou odpovídat vaší představované minulosti.

Jeden muž například praktikoval meditaci na návrat do dět­ství, aby prozkoumal, proč se mu stále vrací určitá situace. Měl dojem, že kdykoliv začal navazovat bližší vztah, dělal náhle vše pro to, aby se tomu vyhnul. Jelikož teď zrovna měl vztah se ženou, o kterou opravdu stál, nechtěl, aby opět převládl jeho starý zvyk, a rozhodl se hledat odpovědi ve své minulosti.

Když si zpětně přehrával svou minulost, uviděl se jako dítě a přehrával si v mysli dávnou scénu, kdy se jeho rodiče jednou v noci hádali. Náhle si uvědomil, že se tenkrát pevně rozhodl, že se sám nikdy neožení. Toto jeho vnitřní přesvědčení na něj stále, i po tolika letech silně působilo! Mentálně tedy změnil pohled na svou minulost. Odpustil rodičům jejich hádku a ve své mysli si představil, jak se k sobě chovají laskavě a láskyplně. Mentálně „vy-gumoval" své předchozí rozhodnutí. Jeho nový vztah pak pokra­čoval, vyvíjel se a byl bohatší a hlubší než všechny předchozí.

Představy, které -přijmete za pravdu, vytvoří vaší realitu.

Vybírejte si, se kterými informacemi a situacemi budete sou­hlasit a přijmete je za svou pravdu. Představy o pravdě, které jste přijali za své, vám vytvoří vaši realitu. Pokud čtete něco, co se vám nelíbí nebo s čím nesouhlasíte, nepřijímejte to; není to vaše pravda. Možná je to pravda jiných lidí. Vy ji nemusíte vtělovat do své reality. Místo přijímání názorů druhých si řekněte: „Vybírám si své zkušenosti. Chci já takovou realitu, o níž se tu mluví nebo o níž čtu? Posiluje mne, slouží mi k tomu, aby mi prakticky zlep­šila život? Přinese mi víra v tuto realitu radost, vitalitu a více lásky?"

Nepotřebujete přejímat od ostatních názory na realitu, které se zakládají na strachu a víře v nedostatek zdrojů; nepotřebujete se připravovat na budoucnost, která vám nahání strach. Nemusí vás zasáhnout ani ekonomická krize, která by eventuelně existo­vala, ani živelná neštěstí, k nimž by v některých oblastech třeba došlo. Můžete si vytvořit svou osobní ekonomiku plnou hoj­nosti - tím, že v hojnost uvěříte a vyberete si ji jako svou realitu. Vaše budoucnost může být naplněna láskou, smíchem a vnitřním mírem. Můžete si vytvořit svou vlastní pozitivní budoucnost a vybrat si jakoukoliv realitu, pro kterou se rozhodnete.

Cvičení s meditací

Smyslem této meditace je vytvořit si realitu podle svého probuze­ného srdce, v níž život znamená lásku a naplněné sny.

Postup: Před touto meditací se vžijte do svého vyššího já.

Jako vyšší já si vytvořte vizi svého života, jaký jej chcete za pár let mít. Vychutnejte si příjemné pocity, které vám přine­se. Začněte svými vztahy a představujte si, jak vám všechny přinášejí lásku a radost. Myslete na svou práci, finanční situa­ci, zdraví, duchovní život, chvíle odpočinku, společenské akti­vity, na svou energii, životní styl i na místo, kde budete žít. Co byste rádi přes den dělali? Nebojte se snít a fantazírovat o životě, který vám přinese lásku a naplnění. Vykreslete si svět v takové podobě, jaký jej chcete mít — jako svět s čistým životním prostředím, plný míru a podobně. Zatímco si tyto věci představujete, vibrujete spolu s realitou, v níž se dějí.

Až si vytvoříte vizi svého ideálního života, představte si, že s ní pracujete jako s neprojevenou energií. Vytvořte tuto vyšší pravděpodobnou realitu jako energii, přetvořte svůj ide­ální život v energii, která je tak krásná, naplněná světlem a harmonická, jak jen si dokážete představit. Možná z ní bu­dete chtít vytvořit symbol, s nímž si pak můžete hrát.

Přineste si tuto energii své nejvyšší možné budoucnosti do své DNA. Nechte ji proměnit vaši frekvenci a vibrace na bu­něčné úrovni, takže budete vibrovat v této vyšší realitě. Vyza­řujte tuto energii do svého těla, emocí a mysli.

Představte si, že uběhlo pár let a vy jste teď svým budoucím já, které žije v této vyšší pravděpodobné realitě. Jaký je váš život z pohledu vašeho budoucího já? Popište své podmínky a jak se cítíte. O budoucnosti mluvte v přítomném čase. Při popisování života svého budoucího já si například říkejte: „Právě jsem...".

Jako své budoucí já pošlete svému dnešnímu já energii, která vám pomůže dojít do této reality ještě snadněji. Zeptej­te se svého budoucího já, nemá-li pro vás nějakou zprávu. 

Až skončíte, přeneste svou pozornost plně na svůj vnější život a udržujte si ve svém nitru dojem ze své nové reality.

Zdroj: www.mnohovesmir.estranky.cz

 

linka

Zbavte se psychologického času -  Eckhart Tolle

Naučte se používat čas v praktických situacích svého života – můžete tomu říkat „chronologický čas“, ale jakmile vyřešíte naléhavou praktickou záležitost, okamžitě se vraťte k vědomí přítomného okamžiku. Tímto způsobem zabráníte hromadění „psychologického času“, jímž je ztotožnění s minulostí a neustálé a nutkavé předjímání budoucnosti.

Kdykoli si stanovíte určitý cíl a snažíte se jej dosáhnout, používáte chronologický čas. Uvědomujete si, kam se chcete dostat, a soustředíte se plně na to, co děláte v přítomném okamžiku. Jestliže se příliš soustředíte na cíl, protože v něm hledáte například štěstí nebo naplnění, přestáváte si vážit přítomného okamžiku. Přítomný okamžik je zredukován na pouhý odrazový můstek do budoucnosti, který sám o sobě nemá žádnou cenu.

Chronologický čas se mění v čas psychologický. Život přestává být dobrodružstvím a stává se pouhou obsesí dosáhnout daného cíle. Už nevidíte květiny podél cesty a neuvědomujete si krásu života, který se odvíjí kolem vás, když žijete v přítomném okamžiku.

Snažíte se být vždycky někde jinde než tam, kde právě jste? Je většina vaší činnosti jen prostředkem k dosažení nějakého cíle? Jsou pro vás jediným uspokojením krátkodobé rozkoše jako sex, jídlo, pití, drogy nebo vzrušení? Snažíte se stále něčeho dosáhnout, hledáte stále nová vzrušení a rozkoše? Věříte, že budete spokojenější, když získáte víc věcí? Čekáte na nějakého člověka, který dá smysl vašemu životu? V normálním neosvíceném stavu vědomí je nekonečný tvůrčí potenciál přítomného okamžiku naprosto zastíněn psychologickým časem. Z vašeho života se vytratí veškerá svěžest a pocit úžasu.

Stále opakujete totéž, jako byste žili podle jakéhosi scénáře ve své mysli, který vám dává určitou totožnost, ale zároveň zastírá a zkresluje realitu přítomného okamžiku. Začnete být posedlí budoucností, která se vám jeví jako únik z neuspokojivé přítomnosti. To, co vnímáte jako budoucnost, je neodmyslitelnou součástí přítomného stavu vašeho vědomí. Je-li vaše mysl zatížena břemenem minulosti, v budoucnosti budete prožívat totéž. Minulost se opakuje následkem nedostatku vědomé přítomnosti. Kvalita vašeho vědomí v přítomném okamžiku utváří vaši budoucnost, kterou ovšem nemůžete prožívat jinak než jako přítomnost. Jestliže vaši budoucnost určuje kvalita vašeho vědomí v přítomném okamžiku, co určuje kvalitu vašeho vědomí?

Stupeň vaší vědomé přítomnosti. Takže ke skutečné změně může dojít jedině v přítomném okamžiku. Možná je pro vás obtížné uvědomit si, že příčinou vašeho utrpení a problémů je čas. Myslíte si, že vaše problémy jsou způsobeny konkrétními situacemi ve vašem životě, a z konvenčního hlediska máte pravdu. Ale dokud nevyřešíte základní dysfunkčnost své mysli – její připoutanost k minulosti a budoucnosti a její tendenci odmítat přítomnost, vaše problémy se budou stále opakovat.

Kdybyste se nějakým zázrakem zbavili svých problémů a zdánlivých příčin utrpení, ale nestali se zároveň víc vědomými, brzy byste měli stejné problémy, které by vás pronásledovaly jako váš vlastní stín. Ve skutečnosti existuje jen jediný problém – a tím je vaše mysl posedlá časem. V čase není žádná spása. Nikdo nemůže být svobodný v budoucnosti.

KLÍČEM K OSVOBOZENÍ je přítomnost, neboť svobodní můžete být jedině v přítomném okamžiku....

 

Zdroj: z pracovní knihy: Moc přítomného okamžiku - http://www.mojiandele.cz/

Nahoru

 

linka

Čtyři dohody - Miguel Ruiz

PRVNÍ DOHODA 

NEHŘEŠTE SLOVEM 

Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky. První dohoda je nejdůležitější, ale zároveň nejtěžší. Slovo a myšlenka je síla: je to moc, kterou máme k vyjadřování a komunikaci, k přemýšlení a tudíž i k vytváření situací v našem životě. Slovo je nejmocnějším nástrojem, který jako lidé máme; je to kouzelný nástroj. Ale stejně jako má meč dvě ostří, dokáže i naše slovo vytvořit ten nejkrásnější sen, anebo vše okolo nás zničit. 

 

DRUHÁ DOHODA

NEBERTE SI NIC OSOBNĚ 

Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení. Někdy si myslíte, že vás někdo urazil nebo ranil. Ale to, co vám někdo řekl, není tím, co vás zranilo; máte rány, které se někdo dotkl tím, co řekl. Ten někdo je jen záminkou, abyste se mohli rozzlobit. A rozzlobíte se, protože se něčeho obáváte, máte z něčeho strach. Neberme si nic osobně a můžeme putovat po světě s otevřeným srdcem a nikdo nám neublíží. Můžeme říci "Miluji vás," aniž bychom museli mít strach, že se nám vysmějí nebo nás odmítnou. Můžeme požádat o cokoliv, co si vybereme, bez viny nebo sebeodsuzování. Můžeme si dovolit řídit se vždy svým srdcem.

 

TŘETÍ DOHODA 

NEVYTVÁŘEJTE SI ŽÁDNÉ DOMNĚNKY 

Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život. Pokud něčemu nerozumíme, je pro nás lepší se zeptat a udělat si jasno, než si vytvořit nějakou domněnku. Mějme odvahu ptát se na to, co chceme vědět. Každý má právo odpovědět, anebo ne, my však máme právo se zeptat. Podobně má každý právo se zeptat nás a my máme právo říci ano nebo ne. Od toho dne, kdy si přestaneme vytvářet domněnky, budeme komunikovat přesně a jasně, bez emocionálního jedu. Bez vytváření domněnek bude naše slovo bez hříchu. Bílý mág používá slovo k tvorbě, dávání, sdílení a k lásce. Uděláme-li si z této dohody návyk, celý náš život se naprosto změní. 

 

ČTVRTÁ DOHODA 

Za všech okolností dělejme vše, jak nejlépe dovedeme, ne více a ne méně. Ale mějme na mysli, že naše nejlepší konání nebude v každém momentě stejné. Vše je živé a neustále se proměňuje, takže naše nejlepší konání bude někdy mít vysokou kvalitu a jindy tak dobré nebude.  Žijeme-li naplno svůj život, znamená to, že jsme se vzdali minulosti a žijeme plně přítomným okamžikem. Netěšit se z toho, co se odehrává právě teď, je žití v minulosti a žití jen napůl. To vede k sebelítosti, utrpení a slzám, protože si vždy přejeme, aby skutečnost byla jiná, než právě je. Není čas, abychom někoho nebo něco postrádali, protože jsme živí. Děláme-li něco jen proto, že se nám to líbí, aniž bychom za to očekávali odměnu, zjistíme, že budeme mít potěšení ze všeho, co podnikneme. Odměny přijdou také, ale my k nim nebudeme připoutáni. Neočekáváme-li odměnu, dostaneme víc, než si vůbec umíme představit. Máme-li rádi to, co děláme, děláme-li vždy vše jak nejlépe dovedeme, pak si skutečně užíváme života. 

Nepotřebujeme nic vědět nebo něco dokazovat. Stačí být, riskovat a těšit se ze života, to je vše, na čem záleží. Řekněme ne, když se nám chce říci ne, a ano, když se nám chce říci ano. Máme právo být sami sebou. Ale sami sebou můžeme být jen tehdy, když děláme vše tak, jak nejlépe dovedeme.  

 

První tři dohody budou fungovat jen tehdy, budeme-li dělat vše, jak nejlépe dovedeme. Neočekávejme, že budeme vždy schopni nehřešit slovem. Naše návyky jsou příliš silné a máme je pevně zakořeněné v mysli. Ale dokážeme dělat vždy vše, jak nejlépe dovedeme. Neočekávejme, že nebudeme nikdy brát nic osobně; dělejme jen vše tak, jak nejlépe to dovedeme. Neočekávejme, že si již nikdy nevytvoříme nějakou domněnku, určitě však můžeme dělat vždy vše, jak nejlépe dovedeme.


Zdroj: http://galerielaska.blogspot.cz/

 

Nahoru

linka

Zhmotněte své představy

Pokud nezhmotníme to, co chceme, pak je kdesi ve vašem vnitřním světě patrně absence lásky. Odpuštění je nejlepší způsob, který znám, jak se sami očistíte. A nejlepší způsob, jak dospět k odpuštění, je pocit vděčnosti. Pokud se soustředíte na to, co máte na lidech rádi, budete cítit vděk, a pak začnete odpouštět, a pak se projasníte.

Jak se vyjasnit - vezměte dva listy papíru:

na 1. list popište negativní stav, ve kterém jste. Popište obraz situace, jaká je nyní, a opravdu prociťte emoce, které se s ní spojují. Musíte se do toho pocitu dostat, i když není nijak skvělý. Čím víc to procítíte, tím víc se toho zbavíte. Veškeré emoce, které potlačujete, se dřív nebo později budu muset vyjádřit. Dokud jsou potlačené, tlumí vše vnitřní vibrace. zbavte se jich a uvolníte svou energii, aby mohla vyjít ven a přitáhnout vše, co potřebujete. Dovolte svým pocitům vystoupit na povrch při popisu situace nebo stavu o který nestojíte. Jestli chcete, můžete to napsat....

Papír odložte

a vezměte druhý - popište stav nebo situaci, jaké byste si přáli. Dostaňte se do radostného pocitu, spojeného stím, že máte nebo děláte nebo jste tím, po čem toužíte. Opravdu se ponořte do téhle dobré energie. Popište situaci takovou, jaká chcete, aby byla, a namalujte tento báječný obraz tak kompletně, abyste ho mohli při psaní vnímat. Stejně jako jste chtěli prožít negativní emoce, abyste s jich mohli zbavit, tak nyní chtějte prožít pozitivní emoce, abyste mohli vytvořit nový obraz a zakotvit ho ve svém podvědomí. Čím víc se do tohoto nového obrazu a nových pocitů zamilujete, tím rychleji zhmotníte. Jestli chcete, můžete to napsat...

Teď vezměte první list prohlédněte si ho a spalte ho, vezměte druhý a složte ho a noste ho týden u sebe. Hotovo. Patrně jste se právě očistili od svého negativního bloku. A pokud by se ještě někdy vynořil, proveďte prostě to cvičení znovu.

 

Autor: Wayne Dayer

Zdroj: http://astrosylvik.blog.cz/1011/veda-o-zbohatnuti

 

linka

Pamatuj - bohatství mudrců

Pamatuj, bohatstvím mudrců bylo vždy: VĚDĚT, CHTÍT A ODVÁŽIT SE.

  • Mlčením se získává síla, která ničí vychloubání pyšných.

  • Ten, kdo vyzrazuje a odhaluje před nepovolanými své vnitřní zážitky a zkušenosti, zmaří svůj duchovní pokrok.

  • Jak dole, tak i nahoře. To co je na zemi, je odrazem toho, co je v duchovní říši.

  • Existuje jen jeden Bůh, ale má bezpočet synů a dcer, kteří padli z jeho lůna do hmoty. Náš duch klesá díky viditelnému světu.

  • Po hmotném životě a smrti, po bojích a utrpení se vrátí opět po spirále znovuzrození domů k Bohu. Dojde k tomu tehdy, až smrtelné tělo bude zářit nebeským světlem a duch přemůže zemskou tíži, neboli až se duch osvobodí od všech hmotných závislostí. V tom případě dojde poutník ke svému cíli a duch se setká tváří v tvář s Nejvyšším.

  • Jdi a kráčej stále ke světlu , Ať tvůj duch letí ke slunci jako silný orel.

  • Až dosáhneš svého cíle, vrať se zpět k Nejvyššímu.

  • Vy všichni, kteří trpíte a které svět ponižuje kvůli duchovnímu poznání, buďte si vědomi, že vaše bolest má smysl a že je nutná nejen pro vaši duchovní budoucnost, ale i pro budoucnost a povznesení celého lidstva.


Thovtova knihaNahoru

 

Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=498350590185111&set=a.331458850207620.74872.331005513586287&type=1&permPage=1

 

linka

O sebeovládání

Jedním ze základních předpokladů vědomého duchovního růstu je sebeovládání. Každý velký duchovní učitel byl také mistrem sebeovládání. Kdo se neumí ovládat, nebude moct postoupit kupředu, ani kdyby přečetl celé knihovny mouder. Sebeovládání patří do prvního ročníku základní školy duchovní, a kdo jej nemá dostatek, bude poslán zpět do školky, jeho nástup do školy bude odložen. Nemůžeme v sobě probudit vyšší duchovní síly, dokud nedokážeme ovládat sami sebe. Nejdříve musíme začít používat volant a naučit se s ním obratně zacházet, než se můžeme rozjet vysokou rychlostí. Zní to možná jednoduše a jasně, a přesto se drtivá většina z nás neumí ovládat, i když si to hrozně nerada připouští.

Ale co je vlastně sebeovládání? Je to schopnost být pánem svých myšlenek, pocitů a činů. Většina kultivovaných lidí má dojem, že jejich sebeovládání je v pořádku. Naučili jsme se na příklad, že když se něčemu divíme, měli bychom mít zavřenou pusu. Když někdo v našem okolí udělá nějaké faux pas, obratně se tváříme, že jsme si ničeho nevšimli. Když nás zdraví sousedka, kterou nesnášíme, pozdravíme ji zpět s úsměvem, a když nám někdo pěkně šlápne na nohu, zakryjeme veškerou bolest a ujistíme ho, že se vůbec nic nestalo. Všechny tyto příklady jsou bezesporu ukázkou sebeovládání, ale do jaké míry? Uvědomme si, co spouští naše chování. Jsou to myšlenky. Na základě našich myšlenek vznikají naše pocity a naše myšlenky a pocity dávají tvar našemu chování. Pokud nemáme sebemenší vládu nad myšlenkami a následně pocity, jak dlouho vydržíme udržet si masku takzvaného společenského sebeovládání?

Ve svém životě se setkáváme se spoustou lidí. Hodně z nich se tváří, že jsou velmi seriózní a vyvolávají pocit dokonalé vyrovnanosti. Vědí, co se hodí a co se nehodí a podle toho se řídí a chovají. Jestliže jsou na „vyšších“ pozicích nebo vykonávají práci, při které je potřeba mít autoritu, snaží se vyzařovat dojem serióznosti a sebeovládání ještě o něco silněji. Častokrát ale stačí jen trochu delší chvíle vytrvalého stresu nebo nátlaku a tito úctyhodní seriozní lidé vybouchnou jako sopka, která chrlí hněv, slzy a hysterii. Kam zmizel ten suverénní výraz z tváře? Kam se poděl ten vážný pohled budící respekt? Rozplynul se jako pára nad hrncem! A proč? Protože ta maska klidu a povznesenosti nebylo nic jiného než víko na tlakovém hrnci, ve kterém se vařila hustá omáčka na hodně prudkém ohni. Ten oheň byly myšlenky, ta omáčka pocity a to víko maska, která chvíli vypadala, jako by bylo všechno v pořádku. Následky výbuchu takového přetlakovaného hrnce není asi zapotřebí popisovat. Proto je nutné si uvědomit, že sebekontrola funguje jenom v tom případě, pokud je vedena směrem myšlenka –> pocit –> čin. Nikdy ne naopak!!!

Zároveň ale musíme být realističtí a nepokoušet se přeskočit pět schodů najednou. Není nic zlého na tom, že v nás jiskří miliony myšlenek a vaří se tisíce pocitů. Krok za krokem, důslednou prací a pozorováním můžeme udělat velký pokrok. Základem ale je, že musíme být k sobě upřímní. Rozpoznat, proč se v určitých situacích chováme tak či onak, jaké pocity u toho cítíme a jaké myšlenky těmto pocitům předcházejí. Není to lehký úkol, ale ani ne nemožný. Všichni máme spoustu slabin, strachů a komplexů. Je potřeba si na ně ukázat, pojmenovat je a neskrývat je, a to ani před sebou samými, ani před druhými. Nemusíme se bát, že klesneme v očích ostatních, že se zesměšníme nebo že si nás budou druzí méně vážit. Jen hlupák a slaboch, který má sám na tváři těžkou masku, se vysmívá tomu, kdo přizná svoje chyby. Každý rozumný a na duchu zdravý člověk to naopak nesmírně ocení a toho, kdo je přiznal, si váží o to víc. Tedy jakmile pojmenujeme a přiznáme to, co jsme do té doby skrývali, odkryjeme víko tlakového hrnce. To sice neznamená, že břečka, která se v něm vaří, zmizí, nebo že se zmírní oheň, na kterém hrnec sedí, ale odkrytím víka se uvolní veškerý přetlak, vyjdou ven možná nepříjemné zápachy, ale ty nebudou mít dlouhého trvání. V tuto chvílí už jasně vidíme, co se v nás vaří, a můžeme začít pracovat na tom, jak to změnit. Svými myšlenkami máme teď možnost ovlivňovat, co do hrnce budeme házet a na jakém ohni to necháme vařit…

Sebeovládání je úkol na celý život. Jakmile se zkrotíme a ovládneme na jednom místě, všimneme si jiné oblasti, která potřebuje naši pozornost. U toho je nadmíru důležité nemávat rukou nad maličkostmi, ale naopak se na nich učit a trénovat. Je zajímavé, že jakmile se naučíme reagovat naprosto klidně na určitou situaci, která nás dříve vytáčela do nepříčetnosti, zjistíme, že časem tyto druhy situací zcela vymizí z našeho života. Nejdřív ovládneme svou vnitřní reakci, pak dostaneme několik příležitostí dokázat, že už máme danou lekci zvládnutou, a následkem úplně zmizí z našeho života vnější okolnost, která tuto reakci vyvolávala. Nesmíme ale zapomenout na jednu podstatnou věc. Na své duchovní cestě se musíme postupně naučit DOKONALÉMU sebeovládání,

S L O V Y d o k o n a l é m u !

To znamená, že i kdyby nás někdo srazil na kolena, naplival nám do obličeje a zbavil nás i té poslední lidské důstojnosti, musíme zůstat klidní a nehnutí jako vodní hladina jezírka za naprostého bezvětří. Svému protivníkovi neřekneme jedno křivé slovo, neucítíme proti němu ani zlomek nenávisti a v mysli nám nevyvstane ani jedna pomstychtivá myšlenka. To je dokonalé sebeovládání! Kdo takového dosáhl, dostal se na vrchol duchovní cesty. U tohoto bodu je potřeba uvědomit si ještě jednu důležitou věc: čím větší a lepší je naše sebeovládání, tím mohutnější a drsnější jsou naše zkoušky, protože jak jinak zvýšíme svou odolnost vůči vnějšímu tlaku, než zvyšováním vnějšího tlaku? Možná zní až smutně nebo utrpitelsky, že čím je člověk výš, tím větší tlak je na něj vyvíjen. Nezapomínejme ale, že čím je člověk výš, tím odolnější je, takže i u velkého tlaku cítí vždy jen ten rozdíl mezi svou odolností a vnějším tlakem. Je to úplně stejné, jako když má dítě svůj malý problém a dospělý svůj velký problém. I když se jejich problémy velikostí a závažností velmi liší, tlak, který oba ve své situaci cítí, je srovnatelný.

Protože sebeovládání je jeden z nejdůležitějších předpokladů pro duchovní vývoj a protože jediným naším životním smyslem JE duchovní vývoj, stává se často, že pokud jsme líní a nehodláme na sobě pracovat a vzít otěže svých myšlenek, pocitů a činů do svých rukou a pouze nezřízeně reagujeme na to, co se nám děje, ve chvíli, kdy jsme dostatečně silní, vrhá nás život do takových situací, ze kterých nemáme úniku a ve kterých nenajdeme vnitřní klid, dokud nezměníme svou reakci na tyto situace, jinými slovy, dokud se nezačneme učit vědomému sebeovládání. I zde je ovšem potřeba být střízliví a jít zlatou střední cestou. Není radno vrhnout se prudce do asketického života, stejně jako není doporučeníhodné šlápnout prudce na brzdu ve 150 kilometrové rychlosti. Musíme jít pozvolna, pomalu, ale jistě a hlavně důsledně! Každý den se nám naskýtá nesčetně možností a příležitostí procvičovat a posilovat své sebeovládání. Je jen na nás, pokud těchto příležitostí vědomě využijeme nebo jestli budeme čekat, až nám život naservíruje takové, které už nebude možné odložit či přeskočit.

V životě jsou věci, které není snadné přijmout s klidem, o tom není pochyb. Životní okolnosti k nám často přicházejí nečekaně a drsně. Náš život se může v mžiku změnit a to, na čem jsme si zakládali, se může ve vteřině rozpadnout v prach. Spoustu věcí v životě nemůžeme ovlivnit, ani kdybychom se postavili na hlavu. Vždy ale máme na výběr, jak na ně budeme reagovat. A v tom spočívá i tajemství sebeovládání.

Jan Menděl

 

Zdroje: http://honzikjuanitoangel.webnode.cz/http://resources2.news.com.au/images/2012/08/31/1226422/169638-happy.gif

 

linka

Smíření

Abyste mohli jít dál, musíte se se svou situací nejprve smířit. Smíření znamená: ,,Tady se nacházím - a teď se vydám tam, kde chci být."

Místo ,,můj manžel je zvíře a já jsem jako chycená v kleci" si řekněte: ,,Můj manžel je zvíře. To mi přináší velké ponaučení. Nyní si uvědomuji, že si zasloužím lepší zacházení."

Smíření znamená, že si uvědomíte: ,,Toto je část cesty životem." Velice často to znamená: ,,Právě teď vůbec netuším, proč tohle musí být částí mé životní cesty, ale i tak v to věřím."

Ve zkratce: Ve smíření je síla.

Skutečnou motivací ke všemu, co děláte - a ke všemu, co všichni děláme - je snaha cítit se lépe.

Všichni diskutují nad smyslem života. Všichni se shodují v tom, proč děláme to, co děláme - chceme být šťastní a zůstat šťastní.

není sobecké hledat štěstí. JE SOBECKÉ BÝT NEŠŤASTNÝ!

Čím šťastnější budete, tím lépe na tom budeme my všichni.

V těžkých dobách můžete být bez peněz. V těžkých dobách můžete být bez přátel, bez práce a bez naděje. Naději potřebujeme nejvíce. Dobrou zprávou pro nás je, že je možné se i z nejhlubší propasti vyškrábat. Pokud právě teď prožíváte nešťastné období, ohlédněte se zpět a uvědomte si, jak jste se vlivem tohoto obtíženého období mohli připravit na něco lepšího.

Většina z nás vstupuje do života s přesvědčením, že:

  • chybovat je špatné
  • nejšťastnější lidé mají nejlehčí život
  • nejchytřejší lidé jsou nejúspěšnější
  • ke štěstí potřebujeme partnera

Žádné z těchto přesvědčení není pravdivé.

Pokud dokážete pomocí smutku vyřešit svou budoucnost, do toho! Ale smutek sám o sobě budoucnost nevyřeší.

Každé ráno se probouzím a rozhodnu se, že budu šťastná. Co by se mi ještě mohlo stát? Čeho bych se ještě měla obávat? Život je jako film. Nezáleží na jeho délce,ale na jeho kvalitě.

Být šťastný není žádné tajemství. Jednoduše se rozhodnete být šťastní.

V těžkých dobách dostáváme ty nejdůležitější lekce. Kdy jste učinili svá nejdůležitější rozhodnutí: Když jste byli na kolenou - když jste prožili neštěstí, neúspěch, těžkou životní ránu. V takové chvíli si řekneme: ,,Už nechci být pořád bez peněz,už nechci být jen průměrný. Musím s tím něco udělat."

Úspěch oslavíme - ale příliš se z něj nepoučíme. Neúspěch bolí - a to nás poučí. Když se po čase ohlédneme zpět, obvykle si uvědomíme, že všechny naše ,,katastrofy" pro nás byly přínosné.

Proč Já?

Jestliže prožijeme nějakou tragédii - přijdeme-li o vše, opustí-li nás milovaná osoba, obvykle si klademe otázku: ,,PROČ? PROČ? PROČ já? PROČ teď? Z neustálého PROČ? se však můžeme zbláznit. Často na tyto otázky totiž není odpověď. Nebo na odpovědi nezáleží.

Mnohem účinnější je ptát se: ,,CO?" ,,Co mne tato situace může naučit? CO s tím teď udělám?" Pokud je situace hodně zoufalá, musíme se ptát: ,,CO mohu udělat ještě dnes, aby to bylo lepší?"

Úspěšní lidé nevyhledávají problémy, ale dostanou-li od života ránu, ptají se: ,,Jakým způsobem musím změnit své myšlení a své konání? V čem se mohu zlepšit? Neúspěšní lidé všechny varovné signály přehlížejí. Jestliže se jim střecha zřítí na hlavu, ptají se: ,,Proč se mi pořád něco děje?"

Lidé se chovají podle svých zvyklostí. Opakujeme ze zvyku své jednání, dokud nejsme přinuceni je změnit.

Ti nejšťastnější lidé nepřemýšlejí nad tím, jestli je život spravedlivý. Soustředí se na to,co mají.

Život je takový. Hází po nás malé oblázky - jako varování. Jestliže oblázky přehlížíme, hodí po nás cihlou. Přehlídneme-li cihlu, hodí po nás balvan. A když k sobě budeme upřímní, uvidíme, kde jsme varovná znamení přehlídli.

Život nemusí pokaždé bolet - ale bolest je pro nás hlavním důvodem, abychom se změnili. Dokud nás nic nebolí, můžeme předstírat a říkat si, že je všechno v pořádku.

Pokrok přichází krůček po krůčku. Hledejme dobré věci, soustřeďme se na současnost a dělejme t, co dnes dělat můžeme. Jak se začneme měnit, začne se měnit i náš život. Nezáleží na tom,kolik Vám je, ale na vašem životním postoji. Ve skutečném světě Vám nezmění nikdo život, změnit ho můžete jen Vy.

Jistě můžete problémy omezit, ale nemůžete se jich zbavit úplně - vždy tu něco malého bude .o) Proto, když už nějakou potíž prožíváte, užívejte si ji. Nechte se ohromit vším. Ať máte nepříjemnou schůzku se svým šéfem nebo jdete k soudu - bavte se! Užijte si svou jízdu životem.

Můžeme přijmout svět takový, jaký je, a přesto přijmout i svůj díl odpovědnosti na zlepšování se věcí kolem sebe.

Život i štěstí jsou volba. Naše přesvědčení o tom, zda něco zvládneme či ne, funguje jako sebenaplňující se předpověď: Jak výstižně řekl Henry Ford,,Ať už si myslíš, že to dokážeš, nebo že nedokážeš, vždycky máš pravdu."

Žijte svůj život naplněný radostí a láskou, to je cesta, která stojí za to.

 

JiřinkaNahoru


Zdroj: http://www.poselstvi.estranky.cz/https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/hphotos-ak-ash3/577889_493299710690199_420806476_n.jpg

 

linka

Děti se naučí

... jestliže děti žijí obklopeny:

    kritikou - naučí se odsuzovat

    nepřátelstvím - naučí se bojovat

    strachem - naučí se být bázlivé

    lítostí - naučí se litovat sami sebe

    zesměšňováním - naučí se být stydlivé

    žárlivostí - naučí se, co je závist

    zahanbováním - naučí se pocit vinny

    tolerancí - naučí se být trpělivé

    podporou- naučí se mít důvěru

    chválou - naučí se oceňovat

    přijetím - naučí se mít rádi sami sebe

    vítáním - naučí se nacházet ve světě lásku

    uznáním - naučí se mít cíl

    sdílením - naučí se být štědré

    poctivostí a upřímností - naučí se, co je pravda a spravedlnost

    bezpečím - naučí se důvěřovat sobě i ostatním

    přátelstvím - naučí se, že na světě je krásně

    klidem - naučí se pokoji mysli.

 

Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=492373370782833&set=a.331458850207620.74872.331005513586287&type=1&theater

 

linka

Desatero života

  1. Za žádných okolností se nevzdávej!

  2. Udržuj si veselou mysl. Buď optimistou.

  3. Všechno v životě přichází v pravý čas.

  4. Nesnaž se násilím pochopit věci či situace. Raději je přijmi s pokorou.

  5. Pro každý problém najde řešení. Vždy!

  6. Odpouštění sobě a jiným je klíčem k šťastnému životu.

  7. Tvoje současné myšlenky už nyní formují tvou budoucnost.

  8. Žij svůj život ne jiných, nauč se říct NE!

  9. Nezapomínej, že vše co vysíláš se ti vrátí, a to dvojnásobně.

  10. Nauč se milovat sám sebe, aby si dokázal milovat i druhých, protože lidem nikdy nemůžeš dát to, co sám nemáš.Nahoru

 

Zdroj: FB stránka Anjelici: http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150337030799023&set=a.380846154022.162729.351189354022&type=1&theater

 

linka

Morální kodex života

  1. Neber život jiným tvorům, ani lidem, ani zvířatům, pokud sám neovládáš tajemství darování života. Jedinou výjimkou může být získávání nezbytné potravy, regulace přemnožení nižších organismů a sebeobrana. Všechny způsoby zabíjení živých tvorů pro svou kratochvíli či potěšení vydávané za „sportovní lovy“ jsou barbarstvím a svědčí o nízké kulturní a duchovní úrovni „sportovních lovců“, jejichž karma je zatěžována utrpením ničených tvorů. Vždy, když v utrpení umírá živý tvor, uvolňují se kvanta černé energie, ovlivňující chaos astrálních energetických polí. Dokud budou lidé zbytečně týrat a zabíjet nižší tvory, dotud musí počítat se zpětnými astrálními údery vírů černé energie, které se ve hmotném světě projevují katastrofickými důsledky jako jsou zátopy, tornáda, ničivé cyklony, zemětřesení, náhlá oživení činnosti vulkánů a podobně. Stejného původu jsou rasové a náboženské války vybuchující v okamžiku, kdy černá energie se stává nezvladatelnou. Víry astrální černé energie mají značnou tendenci vracet se na místa svého vzniku, a tak vyvolávají nová utrpení lidstva na určitém území velmi často i po uplynutí značného času od data tragických událostí. Je pravidlem, že v těchto územích se inkarnují bytosti zodpovědné za vyvolaná utrpení, aby se poučily o důsledcích vlastních dávných činů. Nic na Zemi se neodehrává náhodou, žádný člověk není postihován neštěstím hrou náhody, ale jedná se o vyrovnávání starého karmického dluhu. Pokud tě postihlo neštěstí a bolest, neobviňuj ani Stvořitele ani prozřetelnost, ale pečlivě prohlédni svůj karmický záznam, určitě v něm nalezneš kolonku „má dáti“.

  2. Ovládej své myšlenky, protože to jsou šípy pronikavé mocné energie. Myšlenky o nenávisti, zlobě, zášti, pomstě a utrpení určené jiným lidem či živým tvorům jsou projevy stvoření střel nebezpečné černé (negativní) energie a buď si jist, po čase se k tobě vrací, často v mnohem mocnější podobě jako bumerang, aby splynuly se zdrojem jejich vzniku. Pokud volíš cestu odplaty za příkoří, mstu za utrpení či urážku a vztek ovládl tvůj rozum, pak věz, že ubližuješ sám sobě – budeš totiž tím posledním v řadě, koho tebou černá energie zasáhne a před ní nenalezneš záchrany. Buď si jist, že pokud ti ubližují jiní, je tím vinna jejich hloupost pramenící z nízkého stavu vědomí nebo trauma utrpěné od jiných, se kterým si nevědí rady a mstí se svému okolí. Netas zbraň proti raněnému na srdci, jehož duši stravuje horečka utrpení. Můžeš-li, ošetři jeho rány, nemůžeš-li z jakéhokoliv důvodu, odstup a nejitři ran.

  3. Tento život, tato inkarnace, tento současný životní úděl je jen tvůj. Žiješ jej, raduješ a učíš se pouze sám za sebe a pro sebe. Nezasahuj jiným lidem do jejich života jinak než přátelstvím, soucitem, láskou a pochopením, neovlivňuj jejich volbu, ani nepodřizuj jejich vůli, protože pak zasahuješ do jejich karmy a také do ní vstupuješ se všemi důsledky jejího zpětného odrazu. Své děti vychovávej s láskou, porozuměním a veď je důsledně k pochopení a dodržování etického kodexu člověka. Pamatuj, že v tvých dětech jsou inkarnovány bytosti splácející svůj dluh, který do značné míry může být propojen s tvým karmickým údělem. Utrpení a příkoří způsobovaná dětem, třebaže mají jinou barvu pleti, jiný tvar očí a hovoří jiným jazykem, způsobí hluboké narušení tvé vlastní karmy a ta tě v tvé příští inkarnaci postaví do jejich role, abys pochopil podstatu a hloubku svého provinění. Nesnaž se „zachránit svět“, pokud jsi k tomu nebyl povolán. Za obecné události přijímej pouze tolik odpovědnosti, kolik odpovídá tvým možnostem tyto události účinně ovlivnit, například emisí své vlastní pozitivní energie. Útoky Zla a nápory temné energie nezastavuj násilím, protože je to neúčinné a tvé duchovní možnosti ti účinné duchovní zbraně k boji proti Zlu neposkytují. Násilná akce proti Zlu skončí tím, že budeš zasažen zpětným odrazem své vlastní energie zesílené interferencí s temnou energií. Nejúčinnější zbraní proti Zlu a temné energii je použití vlastní pozitivní (dobré) energie, kterou můžeš snadno ovládat a směrovat. Pozitivní energií dokážeš velice účinně anihilovat temnou energii i nápory Zla. Je to v podstatě otázka anihilace energetických kvant s opačným znaménkem (polaritou).

  4. Neshromažďuj více majetku a moci, než nezbytně potřebuješ k uskutečnění svého poslání v současné inkarnaci. Mnoho majetku a moci přitahuje Zlo jako magnet železné piliny. Žij střídmě, aby se dostalo životních potřeb i na druhé. Pamatuj, že v čase tvého odchodu z tohoto světa zůstane tvůj majetek, moc i proslulost na Zemi a pro tebe budou v dalších životech bezcenné jako suché listí váté větrem. S sebou si odneseš pouze bilanci svých činů zaznamenaných karmou a též poznání a zkušenosti získané na duchovní cestě k Pravdě.

  5. Toto pozemské „předpeklí“ představuje tvrdou životní zkoušku, cosi jako nepříjemnou, ale nutnou služební cestu, nezbytnou pro naplnění uloženého poslání v dané inkarnační etapě. Uvědomuj si neustále, že na Zemi není náš skutečný domov, třebaže Země je překrásná, tvůj skutečný duchovní domov je nesrovnatelně nádhernější. Proč plnit své poslání ledabyle během mnoha inkarnací. když služební cestu lze zkrátit na minimum pečlivým a obětavým naplněním svého karmického účtu? Když do duchovního domova z tohoto světa odcházejí ti, které miluješ, nezdržuj je svým smutkem a nářkem, Splnili své poslání, a tak jim přej návrat tam, kde je tak nádherně doma a těš se na setkání s nimi, protože čas zde nehraje žádnou roli.

  6. Snaž se být zdrojem výhradně pozitivní (bílé) energie tím, že na zlé útoky nebudeš reagovat větším zlem a nenávistí, ale laskavým pochopením a soucitem. Ti, kteří ti ubližují, jsou v podstatě nešťastní ubožáci sražení na kolena svou vlastní přetěžkou karmou. Jsou to bytosti strádající nedostatkem lásky, pochopení a opuštěností. Již tím, že miluješ své děti, svého manžela, přítele či přítelkyni, rodinu, vytváříš pole intenzivní bílé energie, které neutralizuje útoky černé energie a tebe i tvé milované chrání. Rodiče, kteří vedeni svými sobeckými zájmy rozbíjejí manželství a opouštějí své děti, vytvářejí podmínky ke vzniku těžkého doživotně působícího traumatu, který naleznou přesně zapsaný ve své karmě a ta jim uloží příští inkarnaci prožít obdobné trauma, jaké způsobili svým dětem. Upírat dítěti lásku matky i otce je stejně těžké karmické provinění jako je zabití člověka, což si stále mnoho rozvedených manželů neuvědomuje. 

Pokračování naleznete zde: http://deprese5.webnode.cz/moralni-kodex/

 

Zdroj:  Ivo Wiesner:  Poutníci do Země Andělů (AOS Publishing 2009)
vložil -Ag- (www.svetloatlantidy.cz)
Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy. Zdroj: http://svetloatlantidy.cz/clanky-a-chanellingy/clanky/moralni-kodex-cloveka#sthash.O4fmP441.dpuf

 

linka

10 prostých pravidel života

  1. DOSTANETE TĚLO - Ať je milujete, nebo nenávidíte, bude vaše po celou dobu.

  2. BUDETE DOSTÁVAT LEKCE - Jste ve stálé neformální škole zvané Život. Každý den budete v této škole mít příležitost se učit. Lekce můžete mít rádi, nebo si myslet, že jsou nepodstatné, nebo že jsou hloupé.

  3. NEMŮŽETE CHYBOVAT, JEN SE UČIT - Růst je proces zkoušek a omylů. Experimentování. Experimenty, které se nepovedou, jsou stejně důležitou částí tohoto procesu jako ty, které se podaří.

  4. LEKCE SE OPAKUJÍ, DOKUD SE NEPOUČÍTE - Každá lekce vám bude předkládána v různých formách, dokud se ji nenaučíte. Když ji zvládnete, můžete přejít k další lekci.

  5. UČENÍ NIKDY NEKONČÍ - Každá část života obsahuje lekce. Dokud jste naživu, máte se co učit.

  6. "TAM" NENÍ LEPŠÍ NEŽ "TADY" - Když "tam" se stane "zde", objeví se prostě jiné "tam", které bude zase vypadat lepší, než "zde".

  7. OSTATNÍ LIDÉ JSOU POUZE ZRCADLY VÁS SAMÝCH - Na jiné osobě nemůžete milovat nebo nenávidět nic než to, co milujete, nebo nenávidíte v sobě.

  8. JEN NA VÁS ZÁLEŽÍ, CO UDĚLÁTE ZE SVÉHO ŽIVOTA - Máte v sobě všechny zdroje a nástroje, které potřebujete. Co s nimi dokážete, záleží jen na vás.

  9. ODPOVĚDI MÁTE V SOBĚ - Všechny odpovědi na otázky, které klade život, jsou ve vás. Stačí jen se dívat, naslouchat a důvěřovat.

  10. Všechna tato pravidla zapomenete. Kdykoliv je budete potřebovat, vzpomenete si na ně.Nahoru

 

linka

10 kroků k sebelásce

  1. ZANECHTE VEŠKERÉHO KRITICISMU. Kritizování nikdy nic nezmění. Odmítněte kritizovat sami sebe. Přijímejte sami sebe přesně takové, jací jste. Každý se mění. Když se kritizujete, jsou vaše změny negativní. Když se chválíte, vaše změny jsou pozitivní.

  2. NESTRAŠTE SE. Přestaňte se terorizovat svými myšlenkami. To je příšerný život. Najděte si pro sebe symbol, při jehož představě je vám dobře (já mám žluté růže). Kdykoliv vás pak napadnou chmurné nebo děsivé myšlenky, představte si tento symbol a od něj přejděte k veselejším myšlenkám.

  3. BUĎTE K SOBĚ LASKAVÍ A MĚJTE SAMI SE SEBOU TRPĚLIVOST. Buďte k sobě něžní. Netrapte se. Mějte se sebou při učení nových myšlenkových pochodů trpělivost. Chovejte se sami k sobě jako k milované osobě.

  4. BUĎTE LASKAVÍ KE SVÝM MYŠLENKÁM. Nenávist k sobě je vlastně nenávist k vlastním myšlenkám. Nezlobte se na sebe za to, že myslíte. Prostě nepříjemné myšlenky změňte.

  5. CHVALTE SAMI SEBE. Kriticismus podrývá vašeho ducha. Chvála duchu prospívá. Chvalte si sami sebe co nejvíc. Neváhejte se pochválit za každou maličkost.

  6. BUĎTE SAMI SOBĚ OPOROU. Najděte způsob, jak být sami sobě oporou. Obraťte se na své přátele a dovolte jim, ať vám pomohou. Člověk musí být silný, aby dokázal požádat o pomoc v okamžiku, kdy ji skutečně zoufale potřebuje.

  7. MĚJTE POCHOPENÍ PRO SVÉ NEGATIVNÍ POSTOJE. Uvědomte si, že jste si je vybrali pro to, abyste uspokojili určitou potřebu. Nyní však nalézáte nové, pozitivní způsoby, jak vyhovět daným potřebám. Proto své staré negativní postoje s Láskou propusťte.

  8. PEČUJTE O SVÉ TĚLO. Nechte se poučit o správné životosprávě. Jaké živiny tělo potřebuje, aby bylo v optimální kondici a dosahovalo co nejvyššího výkonu? Jaká cvičení nebo činnosti vám budou svědčit? Pečujte a starejte se o chrám své duše.

  9. PRÁCE SE ZRCADLEM. Dívejte se sami sobě často do očí. Dávejte najevo rostoucí Lásku, kterou k sobě cítíte. Odpusťte si při pohledu do zrcadla. Odpusťte také svým rodičům. Alespoň jedenkrát denně si řekněte: „ Miluji Tě. Opravdu Tě miluji..."

  10. PUSŤTE SE DO TOHO OKAMŽITĚ. Nečekejte, až vám bude lépe, až zhubnete nebo dostanete novou práci. Začněte ihned - tak , jak vám to půjde nejlépe.

Zdroj: Zdravi4U.czhttp://novazeme2010.ning.com/profiles/blogs/deset-krok-k-sebel-sce-podle-louise-l-hay

 

linka

Zákon lásky

Když se naučíme milovat a dokážeme to spojit s moudrostí, jsme dokonalí. Dokud jsme na Zemi, je naším úkolem – smyslem našeho života – naučit se milovat. To neznamená jen lásku k partnerovi, nýbrž lásku všeobecnou, všeobsahující, která nevylučuje nic a nikoho a stává se tak poslem lásky boží. Milovat znamená také využít všech možností jak být nadějí pro své bližní. 

Zamilovanost a pravá láska jsou tak rozdílné jako květ a plod. Plod se objeví, až když květ uschne a odpadne. Láska znamená chápající a vědomé přijímání nedokonalosti. Láska není žádný vnější projev, nýbrž základní proměna našeho bytí. V lásce potkáváme vždy právě toho partnera, který je odrazem nás samých. Jen takového partnera jsme schopni k sobě přitáhnout podle zákona rezonance. Často hledáme lásku v partnerském vztahu jenom proto, že nejsme schopni milovat sami sebe. Každý má vědomě či nevědomě o sobě vytvořený nějaký ideální obrázek a neakceptuje proto, že skutečnost je jiná. Protože zevnějšek je jen odrazem vnitra, odmítá i svůj zevnějšek. Ale ideální obrázek je cílem. A cíle můžeme dosáhnout jedině tehdy, když se vydáme na cestu. Odmítání svého vlastního já takového, jaké je, odpovídá našemu pocitu, že jsme měli být jiní. Ale jiní budeme, jedině když se změníme. Tuto možnost máme v každém okamžiku. Můžeme ji však využít, jedině když se nejprve přijmeme takoví, jací jsme, a jako takoví se budeme mít rádi. 

Milovat nějakého člověka znamená dávat se, chtít pro toho druhého jen to nejlepší a přát mu, aniž bychom za to chtěli něco zpět. Láska chce dávat a naplňuje se dáváním. Láska je radost, kterou pociťujeme v myšlenkách na milovaného člověka nebo v jeho přítomnosti. Radost z toho, že můžeme být v jeho blízkosti, že se z něho můžeme těšit nebo s ním nalézat naplnění v nějaké společné činnosti. Milovat znamená otevřít se, vpustit toho druhého dovnitř, nechat ho podílet se na svém nitru. Sdělovat mu sebe sama, všechno s ním chtít sdílet.Milovat znamená přispívat s radostí k blahu druhého a pro jeho osobní rozvoj a být tu zcela pro něho. Často říkáme „Miluji tě“, a při tom vlastně máme na mysli „Potřebuji tě“ nebo „Neopouštěj mě“. To jenom ukazuje, že jsme ještě nepoznali opravdovou lásku. Předpokladem pro to je, že začneme milovat sami sebe a bezvýhradně se přijmeme takoví, jací jsme. Řekneme „ano“ našemu bytí takovému, jaké je. Pak dokážeme být šťastní a spokojení, i když budeme sami. Pak už nás ani nebude bolestně zasahovat kritika ostatních a budeme osvobozeni od závislosti. Dokud totiž toho druhého potřebuji, nejsem skutečně svobodný. Když se osvobodíme od strachu z toho, že nás někdo opustí, jsme schopni dát partnerovi větší svobodu. Teprve pak je možná opravdová láska, neboť lásku není možno uvěznit a násilím držet Když to zkusíme, láska zahyne. To, co zbude, bude jen zvyk. 

Zamilovanost zná extrémní výkyvy nálad a žárlivost a nezúčastněným se jeví jako dost egoistická, protože trvá na opětování citů. Zamilovanost může být pro milovaného velmi stísňující, náročná, ba dokonce dusící, neboť vyžaduje neustálé důkazy lásky. Zamilovaný chce vlastnit toho, koho miluje, mít ho jen pro sebe, a je na něm závislý. Jakmile se ale v lásce objeví závislost v jakékoliv formě, je vztah narušený. 
V lásce si ze srdce přeji, aby byl ten druhý šťastný, a jsem ochoten pro to udělat všechno. Dát mu čas, když ho potřebuje, pozornost, když ji potřebuje, a volnost, když ji potřebuje. V lásce neočekávám za každou cenu opětování svých citů, nýbrž jednám z něžné náklonnosti, z úcty a respektu, ba i z obdivu. Mohu vedle svého milovaného milovat ještě jiné lidi a připouštím, že on má právo na totéž. Nejsem emocionálně závislý na reakcích toho druhého, neboť ho miluji nezávisle na tom, zda budou moje city opětovány. 

Nahoru

Autor: Renata Reindlová

Zdroj textu: http://me-poklady.mypage.cz/thema/zakon-lasky

 

linka

10 kroků k vytouženému cíli 

1.krok: Svůj záměr formuluju přesně „Oznamuju svůj záměr:...“

  • Záměr formuluju pozitivně
  • Záměr formuluju v přítomném čase
  • Záměr formuluju v první osobě
  • Když oznamuju svůj záměr, vycházím z principu hojnosti, žiji v hojném Vesmíru
  • Jsem pevný/á ve svém záměru, odhazuju pochybnosti a starosti ohledně toho, zda získám to, co si přeju

 

2.krok: Představím si svůj Záměr

  • Vytvářím jasný a zřetelný obraz sebe v budoucnosti a toho, co si přeju mít. Vizualizuju si výsledek. Dělám to tak přesně, jak jen to jde. Využívám představivost, tvořivost a fantazii
  • Vizualizuju si situaci, kdy se dozvídám, že jsem dosáhl/a výsledku. Vidím, slyším a cítím všechno z chvíle, kdy dosahuju cíle.
  • Vizualizuju si své chování, myšlenky a pocity z doby, kdy docílím chtěného stavu
  • Můj záměr mě podněcuje k činům, přitahuje mě, nabíjím ho příjemnými emocemi
  • Vím nač to potřebuju, vím co příjemného a užitečného přinese mně i lidem v okolí

 

3.krok: Určuju rozsah svého Záměru

  • Tvořím záměr, který má reálné rozměry. Pokud je moc velký, rozdělím ho na několik menších, jež jsou jednoduše dosažitelné
  • Odvážně přeformulovávám svůj Záměr, až můj první krok nabývá reálných rozměrů a já můžu začít konat

 

4.krok: Určuju potřebné zdroje

  • Mám všechny potřebné zdroje pro uskutečnění svého Záměr. Síla se vždy nachází uvnitř mě a opěrný bod je vždy v přitomném okamžiku. Chci získat přístup k těmto zdrojům.
  • Mými vnitřními zdroji, které potřebuju k uskutečnění záměru, jsou pozitivní přístup, jistota, mé zvláštní schopnosti, znalosti, talenty atd.
  • Mými vnějšími zdroji, které potřebuju k uskutečnění záměru, jsou peníze, věci, lidé kolem mě atd.
  • Přístup k vnějším zdrojům záleží na mých vnitřních přesvědčeních

 

5.krok: Určím první krok a začínám konat

  • Vím, že se počítají jen činy
  • Mými vnitřními činy jsou zbavování se agresivních emocí, práce s negativními myšlenkami a názory. Mými vnějšími činy jsou konkrétní fyzická úsili nebo setkávání s potřebnými lidmi
  • Přebírám stoprocentní odpovědnost za uskutečnění svého záměru. Všechny události svého života si vytvářím sám/sama, proto přestávám obviňovat, odsuzovat a urážet se
  • Pokud lidé kolem mě nereagují tak, jak si přeju, přebírám odpovědnost na sebe a konám. Pružně hledám cesty, jak v druhých vyvolat reakci, kterou si přeju
  • Vím, že všichni v tomhle světe se mi snaží pomoct uskutečnit můj záměr, všechny síly vesmíru jsou na mé straně
  • Ve svém životě hraju aktivní roli a tak uvádím do pohybu sílu Záměru
  • Jdu po cestě, která mi přináší radost
  • Uskutečnění mého záměru je cestou od současného stavu do chtěného, je to má životní cesta. Překážky, které překonávám, mě otužují a zocelují, od každého člověka, kterého potkám se můžu naučit něco nového a zdokonalit se.
  • Jdu cestou svého života a věřím, že můj cíl je dosažitelný a stojí za to o něj usilovat

 

6.krok: Odstraňuju překážky na své cestě

  • Už ve stádiu tvorby záměru určím, které překážky se můžou objevit. Co může zabránit uskutečnění mého záměru? Jaké překážky mohou vzniknout na cestě? Jaké nepříznivé důsledky může mít uskutečnění mého záměru?
  • Pracuju se svými myšlenkovými bloky, měním staré, negativní názory a postoje a vytvářím nové, které mě přibližují k cíli.

 

7.krok: Jsem všímavý/á

  • Jsem bystrý/á a citlivý/á, všímám si, zda se přibližuju k tomu, co si přeju
  • Jsem všímavý/á vůči sobě, poslouchám svůj intuici a své pocity, častěji se obracím do svého nitra
  • Jsem pozorný k okolnímu světu, k chování a reakcím lidí, ukazují mi, zda se pohybuju správným směrem pro uskutečnění svých Záměrů
  • Všímám si všech znamení, která mi přicházejí do cesty

 

8.krok: Jsem pružný/á v chování a myšlení

  • Měním své činy tak dlouho, až získám to, co si přeju. Pokud to, co dělám, nezabírá, udělám něco jiného.
  • Pružně a různorodě reaguju na vzniklé situace, na to, co se děje. Tato pružnost mi umožňuje mít situaci pod kontrolou

 

9.krok: Mé úmysly jsou čisté

  • Vytvářím takový Záměr, jehož uskutečnění je příznivé pro mě i okolní svět
  • Můj Záměr je v plném souladu se mnou, jako celistvou bytostí, a s okolním světem
  • To, co chci získat, není na úkor ostatních, ale vylepší to nejen můj život, ale také životy jiných lidí

 

10.krok: Určuji místo a čas uskutečnění svého záměru

  • Můj Záměr se uskutečňuje v pravou chvíli a na pravém místě
  • Umožňuju svému podvědomí zvolit místo a čas uskutečnění mého záměru, důvěřuju mu, že propočítá všechny možné varianty tím nejlepším způsobem
  • Mé odvědomí, urči nejvhodnější čas a nejlepší místo pro uskutečnění mého Záměru

 

Teď mám všechny potřebné znalosti, s jejichž pomocí můžu kvalitativně změnit svůj život.

 

Zdroj: http://novazeme.webnode.cz/

 

linka

Andělské léčení srdce

Na lásku reaguje pozitivně celé vaše tělo. Pokud ji budete vysílat vůči svému fyzickému já, je to, jako bychom vám ji vysílali my andělé nebo jiní lidé. Láska je láska, není důležité, odkud přichází. 

Naplňte dnes své srdce větší energií. Požehnejte mu fyzicky, citově i duchovně. Pomodlete se za jeho dokonalé zdraví. Obalte je svou láskou a požádejte je, aby přijímalo tento dar s každým svým úderem. Poděkujte mu za to, že je zdravé, silné a výkonné.

Ujistěte své srdce, že je v bezpečí a že ho budete chránit. Řekněte mu, že budete cvičit a jíst zdravě, tak jak vás vedou vaši andělé. Prohlašte, že budete respektovat své pocity, které vám pomáhají rozpoznat pro vás prospěšné vztahy a situace, a ty, kterým je lépe se vyhnout. Dívejte se na své srdce jako na nádhernou květinu a požádejte ji, aby něžně rozvinula své okvětní lístky. Přitom pozorujte, jak se tím snižují vaše obranné mechanismy. Pošlete svému srdci něhu a ono vám na oplátku pomůže cítit více lásky.

Zdroj: Rady andělů na každý den, Doreen VirtueNahoru

 

linka

Jak propustit bolest

Velice často si v sobě neseme všechny ty věci z naší minulosti, které nás nejvíce bolí. Nedovolte staré bolesti, aby vás okrádala o současné štěstí. Museli jste si to v minulosti prožít a už se to nedá změnit, ale pokud existuje místo ve vaší mysli, kde to dnes přežívá, pak Odpusťte, Propusťte a Osvoboďte se.

- Doe Zantamata

Odpoutejte se od minulosti, nechte to být – snadněji řečeno než provedeno, že? Mnoho témat o našem životě má co dělat s propouštěním bolesti z minulosti, neboť 1. Lpíme na ní, 2. My všichni ji potřebujeme nechat odejít, abychom byli šťastní.

Následují tři velké otázky:

  1. Jak?
  2. Jak?
  3. Jak?

Pouhou snahou na to všechno zapomenout, obzvláště prostřednictvím alkoholu nebo drog, je velmi špatný nápad. Nic z toho nezmizí, dokud to nebude vyřešeno. Přežívá to ve vaší paměti a dokud se s tím neusmíříte, tyto vzpomínky mohou být vyprovokovány kdykoli a čímkoli.

Bolest, které jednou porozumíte, může být následně propuštěna. Několik největších zdrojů bolesti a způsoby, jak jim porozumět, jsou zde:

  1. Hněv: Hněv obvykle cítíme, když si připadáme poškozeni, okradeni nebo podvedení někým jiným. Léčba pro hněv spočívá v soucitu a odpuštění. Odpuštění neznamená „všechno je v pořádku“, jen to znamená, že jste našli cestu, jak propustit svou zášť vůči dané osobě.Jak najít soucit ke zlým lidem? Podívejte se na věc z jejich perspektivy, i přesto, jak to může být těžké. Co to v nich vyvolalo? Nepřipadali si velmi ohroženi? Mnoho lidí jedná z pocitů ohroženosti, protože jsou vyděšeni skutečností. Nepřijímají sami sebe, takže nedokážou přijmout ani nikoho jiného. Pokud se pokusíte milovat někoho takového, můžete se setkat se špatným zacházením. Soucit může být nalezen skrze pouhé malé porozumění tomu, z čeho tito lidé vycházeli. Nejčastěji byli na své pocitové úrovni vystrašení a pokoušeli se chránit sami sebe. Toto se pak projevuje skrze lhaní, kontrolu, někdy i manipulaci. Cítí, že své pocity nemají pod kontrolou, že jsou zranitelní a tolik se bojí, že se musí snažit udržovat kontrolu nad lidmi ve svém životě. Je to velmi smutná pozice. Nikdy nemohou zažít štěstí, dokud budou takto žít. Nejsou to lidé, kteří by mohli být vašimi nejlepšími přáteli, a pokud někdo takový byl vaším rodičem, neměli jste skutečně na výběr. Ale nyní si můžete vybrat život svobodný. Porozumějte tomu, že jejich chování k vám byla jediná cesta, kterou tehdy znali a kterou použili, aby mohli pocitově přežívat, i když to bylo zneužívání vůči vám a dalším osobám, které se vyskytly v jejich životě. Osvoboďte se od hněvu a zaměřte se dnes na svůj život a na to, jak moc jste nyní svobodní.
  2. Lítost: Lítost cítíme, když sami sebe trestáme za to, že jsme nevěděli něco, co teď víme. Možná jsme jednali způsoby, nebo jsme řekli věci, před kterými se při pohledu zpátky skrčíme. Možná jsme pobývali na místech nebo v okolí lidí, kteří se k nám chovali jako k ničemu, a litujeme, že jsme tam setrvávali tak dlouho.Ale trestat se za to, že jsme dříve něco nevěděli lépe, než jsme to skutečně poznali lépe, je naprosto nefér. Museli jste tyto věci prožít takto, právě proto, abyste se stali těmi moudřejšími osobami, kterými jste dnes. Naučili jste se mnoho o své vlastní hodnotě, o tom, jak být hodní, o velké moci slov. Všechny tyto lekce nesete v sobě a jste dnes mnohem lepším člověkem, právě díky nim. Lekce v životě mohou přicházet přímo skrze radost nebo nepřímo skrze bolest. Aby se však staly pouze lekcemi, musíme propustit bolest a najít radost v přítomnosti a budoucnosti díky této bolesti. Lekce, kterou se jednou naučíme, už nikdy nebudeme muset projít. Už to všechno víte a znáte. Nyní jen musíte osvobodit svou mysl od bolestivých vzpomínek.
  3. Stud: Stud, stejně jako lítost, cítíme kvůli minulým slovům nebo činům. Pokud jste byli sobečtí nebo jste jednali jako osoba, jakou jste nechtěli být, tak takoví nebuďte dnes, zítra a nikdy více. Proveďte potřebné změny, pokud můžete. Omluvte se, nezávisle na tom, jak je to dlouho. Můžete se stále stydět za věci, které druzí lidé již dávno zapomněli. Nebo také setrvávají ve stejné bolesti a vaše omluva pomůže ji propustit jim, stejně jako vám. Jakmile se jednou pokusíte provést změny, je to všechno, co jste mohli udělat. Nechte to být, ale když někdo jiný jedná stejně jako vy předtím, nesuďte je. Vězte, že jednoho dne to také uvidí a budou také litovat. Nejsou špatní a ani vy jste nebyli špatní, jen jste se chovali špatným způsobem z nějakého důvodu. Nemůžete se hnout kupředu ve svém životě a mít šťastné vztahy nebo úspěchy, když nemůžete vystát sami sebe. Odpuštěním sobě samým se stanete šťastnějšími, více přijímanými. Budete lepším člověkem v očích každé osoby ve vašem životě dnes i v budoucnosti. Je to dar nejen pro vás, ale pro každého, koho znáte nebo koho teprve potkáte.
  4. Nedůvěra: Důvěra je přirozená. Nedůvěra přichází, jen když je důvěra zlomená. Důvěřiví lidé jsou tolik zraňováni, neboť je jim tak lehké lhát. Nedůvěřiví lidé si myslí, že mají navíc díky tomu, že nevěří nikomu, ale přitom sami celou dobu trpí. Odhánějí od sebe dobré lidi, protože žádná nevinná osoba nechce být obviňována z ošklivých věcí, a nikdy nemohou žít v mírumilovných vztazích. Neustále zkoumají to, co druzí dělají, a hledají, jaké jsou jejich motivy, a vytvářejí si ve své mysli dramata v těch nejhorších scénářích. Vyberte si důvěru. Přijměte, že ano, někdy můžete být raněni, ale stále je to lepší než ta druhá alternativa.
  5. Pochybnosti: Protikladem pochybností je víra. Víra znamená, že věříme bez důkazů. Pochybnost není víra, ať už máme důkazy nebo ne. Pokud máte víru sami v sebe, dojdete v životě dál. Vaše vztahy jsou silnější. Pokud máte víru v druhé, inspirujete je k tomu, aby se stali něčím více, než by jinak byli sami. Pokud máte víru ve svět, ve Vesmír, v Boha nebo jednoho z těchto tří, pak i bez jakéhokoli důkazu o tom, že věci se zlepší, když jsou špatné, prostě budete vědět, že to tak bude. Budete schopni projít i těmi nejtemnějšími dny a objevit sílu. Budete mít zcela nové ocenění pro všechny věci a lidi, jakmile se všechno zlepší. Také pak najdete hodnotu těchto tvrdých časů.
  6. Strach: Jeden z hlavních konceptů náboženství a spirituality je jednat z lásky, nikoli ze strachu. Jakékoli jednání založené na strachu povede k dalšímu strachu. Jejich základy jsou vystavěné na písku a mohou se kdykoli zbořit. Každé jednání založené na lásce povede k větší lásce a bude mít své základy upevněné ve skále. Pomyslete na někoho, kdo se dostal do vztahu jen proto, že měl strach být sám. Tam není žádný prostor pro lásku. Teď místo něj pomyslete na osobu, která nejedná ze strachu, ale vyčkává, dokud nebude sama sebe skutečně milovat a nepotká někoho, kdo je otevřený a svobodný, aby mu mohla svou lásku dát. Strach je zuřivý, panický, vytváří bolest a je dvojstranný. Láska je klidná, bezpečná, stálá a ochranitelská. Láska k sobě je v první řadě o tom, že nemůžeme vždy v lidech číst nebo vědět, na co myslí. Pokud se osoba, o níž si myslíme, že nás miluje, rozhodne, že nás nemiluje a odejde, potřebujeme cítit lásku k sobě samým, abychom neupadli. Uvědomíme si, že jejich odchod byl pro nás dobrý, neboť poslední věc, kterou bychom chtěli, je někdo, kdo o nás nestojí. Jakmile odejde, poznáme, že náš prostor byl otevřen pro někoho, kdo je stejně jako my ochotný a schopný oplácet lásku, kterou dáváme, a ve zbývajícím čase jsme v bezpečí, milováni a ochraňováni i přesto, že jsme single.
  7. Bolest: Jakmile jednou vyřešíme všechny tyto věci, bolest odezní. Pokud si někdy připomenete nějakou záležitost jako je jedna z již prožitých, už budete mít odstup. Je to jako když slyšíte příběh někoho jiného. Je to stále ošklivé a nepříjemné a vždy bude, ale už vás to nikdy nezraní tolik jako tehdy. Myšlenka je jen myšlenkou, než se k ní připojí i emoce. To se pak stává velmi bolestivým, nebo i radostným, apod. Když se vaše myšlenka potlouká okolo starých bolestí, nedovolte bolestivým pocitům, aby se k tomu připojily. Vědomě myslete na něco dobrého, co z toho vzešlo, nebo vědomě pociťte vděčnost za onu skutečnost, kterou dnes, v přítomnosti, již nemusíte prožívat. Je to za vámi. Buďte vděční za svou svobodu. Může to jít ztuha, když se poprvé pokusíte oddělit všechny ty pocity, ale půjde to lépe.

„Snaději řečeno než provedeno“  znamená jen „ne hned“. A stát se znovu celistvými nikdy není chvilková záležitost. Zabere to nějaký čas. Ale žádné myšlenkové nastavení není nijak složité. Jen si buďte velmi jasně vědomi svých myšlenek a pocitů, a reagujte na ně, když se ty špatné snaží dostat na povrch. Nedovolte svým myšlenkám šílet. Usměrněte je, když se začnou dostávat do míst, kde je nechcete. Nedostanete žádnou odměnu za to, že budete setrvávat v pozici oběti pod veškerou bolestí. Usměrňování myšlenek se stane návykem skrze pilný a zaujatý trénink. Odměnou je pak velké štěstí. Ne štěstí typu „nevědomost je sladká“, ale skutečné, blažené, moudré a oceňující štěstí, které se skrze boj stalo úplným. Toto je kouzelná a hodnotná pozice, kde se vyplatí být. Toto je význam vnitřního míru.

Doe Zantamata
* * *
překlad: Magda Techetová, FB stránka Svět zázrakůNahoru

zdroj: http://networkedblogs.com/wKQFb

 

linka

Vymažte ze svého vědomí pocity viny

Když děláte něco pro druhou osobu z pocitu viny nebo z povinnosti, začnete to mít tomu člověku za zlé. Takový pocit vás pak okrádá o radost, kterou byste za jiných okolností měli z toho, že někomu pomáháte. Je to blok, který omezuje proudění světla ve vašich vztazích.

Proto s vámi dnes my andělé budeme pracovat na tom, abychom z vašeho vědomí smazali pocity viny. Pocit viny se liší od zodpovědnosti, která je založena na láskyplných citech. Klíčem je pomáhat druhým z lásky, nikoli z povinnosti, protože láska je osvícená, zatímco povinnost je dřina. Co myslíte, že je zdravější pro vás a pro vztah?

Předtím, než uděláte něco, co nechcete, zastavte se na chvíli a požádejte nás o pomoc. Pomůžeme pozvednout vibrace vaší mysli na úroveň lásky, takže buď najdete příjemnější alternativu, jak tomu druhému pomoci, anebo pro něj to, oč vás žádá, uděláte s radostí.

Myšlenka pro tento den: ,,Připomínám si, že nemusím dělat nic z pocitu viny ani ze strachu. Kdykoli pociťuji odpor nebo strach před nějakým úkolem, požádám své anděly, aby mi pomohli. Oni uzpůsobí mé myšlení, mé emoce a celou situaci tak, aby to, co udělám, bylo dokonalým projevem lásky."

 

Zdroj: http://www.nakridlechandelu.cz/

Poznámka FACEBOOK: Na sociální síti Facebook publikovala Alena A. © http://www.facebook.com/pages/Probuzen%C3%AD-2012-Awakening-2012-/331005513586287. Tuto verzi je možné dále SDÍLET na všech sociálních sítích. KOPÍROVÁNÍ v nezkrácené a neupravené podobě je povoleno jen pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.Nahoru

 

linka

Pozitivní myšlení v průběhu dne

Po probuzení, které je přechodem člověka k dennímu vědomí, uvítejte každý nový den s radostí a důvěrou v jeho příznivý průběh. Snažte se hned od začátku dne rozpustit negativní myšlenky, tíživé problémy, starosti, pocity beznaděje a věřte, že tento den vám přinese řešení i pomoc. Důležitou součástí pro naladění je meditace. Také tělesné cvičení je na začátku dne vhodným prostředkem pro prohloubení celkové harmonie. Dechová cvičení pročišťují celý organismus a povzbuzují duševní činnost.

V průběhu dne je vhodné zařadit krátké časové úseky, v nichž se vědomě zabýváme obsahem své mysli a soustřeďujeme na pozitivní prvky s nábojem lásky, dobra, radosti, ušlechtilosti a morálních hodnot. Pokuste se každé tři hodiny jednu nebo dvě minuty věnovat tomuto pozitivnímu soustředění na nejrůznější cíle. Touto cestou si můžete vizualizovat a prociťovat své vyšší duchovně krásné „JÁ“ a prociťovat jeho pozitivní vlastnosti, dobro, lásku. Pamatujte, je třeba vždy myslet na pozitivní vlastnosti, chování.

Pozitivní myšlenky jsou jako hvězdy, které osvětlují ztemnělé nebe ve vás a svým zářením uvolňují vnitřní duševní napětí a vnitřní rozkol. Pozitivně smýšlející lidé jsou vyrovnaní, klidní, vyzařují dobro a lásku a nic je jen tak nevyvede z míry. Vyzařují optimismus a důvěru, pocit porozumění a spolehlivosti a v případě potřeby jsou připraveni pomáhat. Duševní oblast takových lidí není vystavena neustálému napětí či strachu, protože temné negativní myšlenky se jim vzdalují. 

Člověk je tím, co myslí. Pozitivní myšlenky jsou však také zárodky pozitivních skutků. Snažte se k lidem ve svém okolí vysílat jen pozitivní myšlenky plné světla a lásky. Zejména k těm, kteří vám nejsou sympatičtí, případně vám ublížili. Užasnete nad tím, jak se postupně změní jejich postoj k vám. Někteří lidé, žijící v neustalém boji s časem, říkají: "Takovými věcmi se nemá smysl zabývat, na to nemám čas. Je to všechno jen domněnka, představy, které nemohu vidět, ohmatat ani slyšet. To mi nic nepřinese." Pokud budete uvažovat tímto způsobem, nebudete schopni vnímat pozitivní změny a vývoj ve svém vlastním nitru, zažívat zde harmonii a pocity štěstí a radosti. 

Mnozí se ztrácejí v neustálých myšlenkách a vzpomínkách na minulost. Měli bychom si uvědomit, že se nic nevrací zpátky. Myslete proto na přítomnost a řekněte si, co je pryč je pryč. Nyní chci začít jinou kapitolu. Chyby, které jsem v minulosti udělal, chci nyní odstranit. Chyby minulosti bychom měli chápat jako součást učebního procesu, kterým procházíme. Skutečný život však probíhá pouze v přítomnosti. Není proto také dobré se stále ve své mysli zabývat tím, co teprve přijde. Lidé si stavějí ve svých představách vzdušné zámky, sní o štěstí a zisku, hmotných věcech. To vše si však člověk musí nejprve zasloužit svou činností a svým životním postojem v přítomnosti. 

Měli bychom si jasně uvědomit, jaké následky vyvolají naše myšlenky, slova či skutky. Jaký to vše má smysl pro náš vnitřní růst. Měli bychom vědět, zda touto cestou někomu pomáháme, či škodíme. Tak můžeme získat odpovědi na otázky, kde se nachází příčina naší nevyrovnanosti, náladovosti nebo neschopnosti pozitivně komunikovat s okolím. Můžeme si odpovědět na otázku, zda náš způsob života odpovídá jeho smyslu a hlubšímu účelu. Hlavním cílem našeho života by mělo být poznat sebe sama, poznat svoji mysl a ovládnout její činnost. Tímto způsobem se můžeme stát pány vlastního života a prožít jeho naplnění, po kterém každý touží.

Velkým pomocníkem na cestě k pozitivnímu myšlení je vaše svědomí (intuice). Vytvořte prostor a čas, ve kterém uslyšíte jeho hlas (meditací, vcházením do vašeho nitra), vedoucí nás na správnou životní cestu. Nepodléhejte strachu, zklamání a netrpělivosti v případě, že se výsledky nedostaví ihned. I když se chyby vracejí a budou vracet, budeme-li trpěliví, staneme se jednou vítězi. Čím dříve začnete měnit své slabosti, chyby a nedostatky, tím větším přínosem to bude pro váš život současný i život příští.
 

Zdroj: http://www.mojiandele.cz/o-lasce/pozitivni-mysleni-v-prubehu-dne/Nahoru

 

linka

Dvanáct základních lekcí života

Všechny životní lekce jsou zaměřeny na zvládnutí situací uvnitř sebe sama. Lekce přijetí není o přijetí lidí kolem, ale o přijetí sebe sama. I když člověk zvládne svou lekci, bude vždycky přitahovat problematické jedince. Rozdíl po zvládnutí lekce bude v tom, že je člověk dobře rozpozná a bude vědět, co potřebuje, aby v určité situaci změnil směr energie. Nikdo není špatný člověk. Lidé pouze na sebe v určitých situacích reagují určitým způsobem. Člověk i po zvládnutí lekce může zpátky spadnout do starých systémů. Člověk může ovládnout svou lekci života sám nebo s pomocí terapeuta.

Zvládnutí lekce je o tom, že  dříve problematický atribut už nebude pro nás problémem.

Člověk, který zvládne svou lekci, může v tom samém životě přepsat daný scénář a vyléčit si problematickou energetickou stopu, kterou si v dětství nebo minulých životech vytvořil. Zvládnutí lekce je vzít něco negativního a přeměnit to na pozitivní. Převzít zodpovědnost za to, co se nám v minulosti stalo. Být u sebe na prvním místě. Nebát se a jednat na základě sebedůvěry. Poté můžeme také osvobodit člověka, který byl pro nás katalyzátor a uvolnit energii, která vedla k tomu, aby hrál danou roli. Každý máme ve svém životě člověka, který byl katalyzátorem, tedy spouštěčem životní lekce, často je to jeden z rodičů nebo někdo blízký z dětství. 

Aktivace naší lekce může být pozitivní, kdy nás daný člověk podporuje nebo negativní, kdy nás sráží. Pokud v minulých životech jsme neovládli lekci podporou druhých, vybereme si v tomto životě negativní srážení našeho sebevědomí nebo tvorby. Je-li někdo vámi přitahován, je možné, že právě pracuje na lekci, kterou vy jste už zvládli. Klíčem ke zvládnutí každé lekce je objevení jejího vyššího smyslu. Před narozením si vybereme jednu až dvě lekce a věci se nám v životě dějí určitým způsobem do té doby, než ji zvládneme. Všichni lidé mají místo, které nevidíme, což vždy souvisí s lekcí života.

  1. Přijetí – sebevědomí, sebepřijetí a umění elegantního přijetí – lidé pracující na této lekci se vidí jako oběti -  "dělají vše dobře, ale nefunguje to". Dělá jim problém přijmout odměnu, v hloubi duše si myslí, že nemají žádnou cenu, blokují si přijetí a často odmítají ostatní. V tomto případě je důležité uvědomit si, že si tento člověk může vytvořit život, který chce žít, že se sebou může být spokojený. Přijímání je umění umožnit energii námi proudit, začne-li proudit, je to čistý potenciál. Jde o to umožnit energii duše proudit tělem, to je umění vděčného přijímání. Pokud se podíváme na oblasti v našem životě, kde je blokovaná energie, může to být tím, že blokujeme přijetí. 

  2. Adaptace - změna - lidé pracující na této lekci se učí přizpůsobit změně, která reprezentuje neznámo, což jim nahání hrůzu. Je však nemožné dosáhnout vyšší vibrace beze změny. Tito lidé vnímají svou mysl, ale zapomínají na své pocity. Vše si důkladně promyslí, než udělají rozhodnutí. Těmto lidem se musí něco drastického stát, aby si uvědomili, že je něco v nepořádku. 

  3. Bytí – celistvost – jsme celiství, kdo se tak necítí, žije v iluzi. Lidé pracující na této lekci se necítí celiství, hledají venku, co mohou k sobě připojit, aby se cítili celiství, aby si zlepšili náladu. Toto chování často vede k závislosti na něčem nebo na někom. Pokud vytvoří vztah založený na spoluzávislosti, když se jeden z nich začne rozvíjet rychleji, iluze padá. Jsou často mistry manipulátory a mají uzavřené srdce, jsou velmi zranění a přitahují si lidi, kteří mají problém s definicí hranic. Tito lidé nevidí svou krásu. Často mají problém s váhou. Je dobré, když tito lidé si najdou místo v sobě, kde jen můžou být, místo stálého pokoušení něčím nebo někým být. Uznat, kým jsou teď. Pokud toto udělají, pocítí rozdíl v jejich energetickém poli a poté ve svém životě.

  4. Dobročinnost - harmonie - naše srdce ví, že nejsme sami, že jsme součástí celku, že tu nejsme pouze pro to, abychom dávali, protože tento způsob vytváří spoluzávislost, která vyživuje sama sebe. Dobročinnost znamená cenění si spojení, které máme s lidmi a jeho aplikací ve všem, co děláme.      Když naše skutky druzí respektují, povznáší nás to, nicméně se nejprve musíme naučit koncentrovat svou energii. Lidé pracující na této lekci nejsou s ostatními spojeni, jsou často necitliví a neohleduplní. Myslí si, že si musí zasloužit, aby je někdo měl rád a že budou mít vše, až je někdo bude mít rád. Je pro ně důležité se s ostatními opravdově spojit a dát do rovnováhy ohleduplnost a citlivost k sobě a ostatním. 

  5. Komunikace – od srdce – partnerství znamená jít spolu životem a sdílet ho bez přílišného opírání se o sebe, dělit se s druhým o pravdu. Pro lidi pracující na této lekci není jednoduché sdílet s druhými své city a potřeby, tito lidé dávají hlavu do písku při každé příležitosti, často jsou to muži. Stále si něco myslí, myslí, a pak se něco stane a oni neví, co si o tom mají myslet. Tito lidé často zakrývají potíže s komunikací, např. svou upovídaností nebo jinak. Je důležité se naučit svým blízkým postupně říkat, jak se cítí, co cítí a dát ostatním vidět, co daný člověk cítí a ne co si myslí – tady začíná intimita. Poté se i druzí začnou kolem tohoto člověka otevírat. Znamená to, že muži se otevřou své ženské části a začnou vyjadřovat své city a ženy zase mužské části a stanou se silnými. 

  6. Tvorba – vyjádření své síly – tito lidé mají problém předávat tvořivou energii do praxe a vytvářením svého života. Malíř nakreslí obraz a je šokován, že je o něj zájem, a vezme si za něj málo peněz, nebo sekretářka udělá práci a ocenění za ni dostane její manažer. Tito lidé neumí využívat svých darů za sebe a často jsou to perfekcionisti. Je pro ně důležité se naučit držet svou sílu přes tvorbu a najít cestu k převzetí osobní odpovědnosti, stát ve své síle a věřit svým schopnostem, že jsou stvořitelé. Musí se sebe zeptat: "Jaká je má vášeň?" Co rozehřeje mé srdce? Je v pořádku dělat chyby? Miloval mě někdo natolik, že by mi dovolil dělat chyby?" Poté vkročit do své vášně, vyjádřit svůj božský talent a nechat sebe být tím nejlepším vyjádřením vesmíru, jakým můžu být, což samo o sobě otevírá dveře k úspěchu, tedy být ve své síle a přijmout odpovědnost za svůj talent, přestat těšit ostatní a dát sebe na první místo. 

  7. Vymezení – vyjádření sebe přes hranice – lidé pracující na této lekci jsou často ženy a velmi citliví léčitelé, kteří se velmi jednoduše a nevědomě naladí na emoce druhých, jejich systémy a energii a často si neuvědomují, že to není jejich energie, kterou cítí. Mají silnou energii, ale také problém si vytvořit hranice. Často přitahují manipulátory a jestliže tito lidé odejdou ze vztahu a nevyřeší si tento systém, vytvoří si ten samý vztah. Je třeba si vytvořit hranice a naučit se pro sebe být na 1. místě, jinak je jejich energie špatně nasměrovaná. Je rozdíl být sobecký, kdy záměrem je naplnit sebe na úkor druhého a být sebevědomý a naplnit první sebe, abychom pak mohli dát druhým. Naučit sebe definovat a zvyknout si být pro sebe na 1. místě. 

  8. Integrita – být se sebou v souladu – tito lidé mají problém integrovat všechny své složky do harmonické vibrace, do integrity toho, co říkáme, jak jednáme, co si myslíme a čemu věříme. Je to být schopen vnést do souladu všechny části sebe, a tak vytvořit jednu harmonickou, vibrační linii integrity. Každý máme tzv. energetickou vibraci, která nás předchází, než vejdeme do místnosti. Pokud jedna nebo více energetických linií není v souladu s těmi dalšími, pak to, co vysíláme, bude „rozmazané“ a nejasné. Jedna linie vibrace překročí další, naruší je, což způsobí narušení všech linií vysílaných do vesmíru. Výsledkem je naše tvorba a to, že lidé nám mají obtíže porozumět a věřit, jehož výsledkem jsou pochybnosti o  sobě, což narušuje naše pole ještě více. Většinou všichni poznáme, když nám na člověku něco nesedí. Je důležité se naladit na své vibrace. Pokud tak učiníme, plně navážeme kontakt s ostatními a vyšším Já. Naučit se být vědomě v plné harmonii je nejdůležitějším krokem ve zvládnutí této lekce.

  9. Láska – láska k sobě – klíčem ke zvládnutí této lekce je mít se bezpodmínečně rád. Tito lidé se bojí být sami, hledají někoho, kdo by je miloval a kde mohou dostat lásku. Potíž je v tom, že lásku hledají venku, ne v sobě, často se cítí uvnitř prázdní, a proto se často zamilovávají. Je dobré, když se sami sebe zeptají: "Chtěl bych být zamilován do někoho, kdo se uvnitř cítí prázdný? Chtěl bych být kus, který druhému zaplní prázdnotu?" Tito lidé často, a podvědomě rádi, zažívají ve svém životě dramata, a někteří v nich chtějí zůstat, protože je pro ně příliš těžké se tomuto problému postavit. Jsou schopní dát lásku komukoli a čemukoli. Problém je v tom, že jejich motivací je strach být sám. Bojí se prázdnoty, kterou uvnitř cítí. Je třeba se naučit, jak směřovat lásku dovnitř, ne ven, milovat sebe. Bůh je uvnitř, ne venku. Čím více bezpodmínečné lásky zahrneme do našich vztahů, tím jednodušší to bude pro tyto vztahy se posunout do vyšších dimenzí. Čím více budeme milovat bezpodmínečně, tím méně budeme mít nerealistických čekávání od svých partnerů, tím méně budeme zklamáni, že věci se nevyvíjí tak, jak bychom chtěli. 

  10. Důvěra – důvěra v sebe – Ovládnutím této lekce je důvěra v sebe a přijmutí své síly. Tento člověk věří více sobě než ostatním a následuje své vedení. Tito lidé zažívají kladné (povzbuzení) nebo záporné (zneužití) nastavení lekce, mají za úkol se naučit důvěřovat sobě, učit se přijímat svou sílu a být v ní.Po zvládnutí této lekce tito lidé jdou vnitřní cestou a vypadají a chovají se tak, jakoby věděli, co dělat. Důvěřují si natolik, že už nepotřebují vědět, jsou s proudem. Mohou si dovolit být zranitelní, což je jejich největší síla a projevují své silné i slabé stránky. Lidé obecně nemají problém věřit Bohu, ale mají problém s tím, že jsou Bozi. Pokud nám chybí důvěra, chybí i víra. 

  11. Pravda - odpovědnost - tito lidé mají potíže být soudný a stát ve své síle, přebírají pravdu někoho jiného, často hledají nejnovější knihu, koncept, systém, který by následovali. Mají tendenci přizpůsobit svou pravdu pravdě ostatních, „mají na ni antény“. Měří sebe podle ostatních. Odmítají převzít odpovědnost za své akce a hledají odpovědi venku, lžou, vymýšlejí si omluvy místo toho, aby byli upřímní, co se u nich opravdu děje. Žijí ve vysněném světě, začnou svým lžím věřit, což vede k odpojení od sebe.Pokud lidé tuto lekci zvládnou, stávají se výbornými učiteli, kteří jsou schopni zahrnout mnoho druhů pravdy bez připoutání se k nějaké. Zvládnutím této lekce je porozumění, že pravda je závislá na našem vnímání a že existuje mnoho pravd, a tím, že člověk k sobě může být brutálně upřímný a převzít odpovědnost za své myšlenky a činy. Tyto činy nemusí být dokonalé, ale musí být vaše. Ovládnutí této lekce každého z nás je důležité pro celé lidstvo. 

  12. Půvab – harmonie se vším – je to poslední krok ke zvládnutí života na Zemi. Tito lidé jsou velmi vyspělí a uvědomují si, že záleží na cestě, ne na cíli. Jak často se probudíme a řekneme si, že milujeme svůj život a že se nemůžeme dočkat, co nám dnešek přinese? Tito lidé chtějí vědět tajemství vesmíru. Tato lekce posiluje spojení s univerzální energií, která prochází všemi věcmi a bytostmi. Toto spojení nám umožňuje porozumění času, prostoru a energie, které zažilo jen velmi málo lidí v historii. Tito lidé se ale necítí, že jsou něčím výjimeční. Dívají se na věci z vyššího pohledu. Dobře vycházejí s lidmi a také jsou spojeni s dalšími dimenzemi a vnitřně ví, když vidí, slyší nebo zažívají něco pravdivého.

Nejsme tu od toho, abychom se učili tyto lekce. Ve skutečnosti naše životní lekce slouží jako nástroj k tomu, abychom měli co dělat. Učíme se něčemu většímu. Učíme se umění mistrovství. Najít pozitivní užití všech atributů. Poté si vzpomeneme, že jsme svým stvořitelem, svým bohem. Prožíváme v současné době velký skok v evoluci. Vzestup znamená začít znovu v tom samém těle. Představte si, že si sami můžete vybrat, kterou životní zkušenost si ponecháte a kterou uvolníte a poté si zvolíte, co chcete v dalším životě zažívat. Máme možnost uvolnit program, který se v našem životě (životech) neustále opakuje. Znovu sebe definovat. Myslíme si, že nemáme sílu měnit věci. Jsme blokováni, abychom sebe viděli jako bohy. Nejsme zvyklí užívat svou sílu. Máme možnost (sílu) udělat sebe šťastnými. Dívejme se na sebe a na ostatní bez lidského posuzování. Život je cesta, ne cíl. Někdy stačí jen to, že nás daná činnost baví. Uvolnit strach. Uvolnit připoutanosti. Jít do sebe, jít tam, kam nás vede srdce. Zaměřit se na nejvyšší potenciál. Máme příležitost zažívat vášeň a radost na planetě Zemi.

 

Čerpala jsem z Facebooku od uživatele Světlo Atlantidy. Zpracováno dle: Stev Rother - Spiritual psychology copyright© 2009 Iva Radulayová 
Zdroj http://www.amiresah.cz/Nahoru